Kimi Räikkönen slaví 30. narozeniny!

Jako první Seveřan dokázal prolomit smůlu, která provázela všechny Skandinávce, kteří usedli do rudého monopostu. Ani zisk mistrovského titulu mu však angažmá u Ferrari nezachránil. Bude pokračovat dál v F1 ve stáji McLaren, nebo odejde do rallye? Na odpověď si budeme muset ještě nějakou chvilku počkat, pojďme si však připomenout, čeho tento chladný Fin, který 17. října oslaví své třicáté narozeniny, ve své dosavadní kariéře zatím dosáhl….

Jak se Kimi Mattias Räikkönen dostal do F1 je myslím všem známo. Ve formuli Ford a formuli Renault, kde dohromady odjel pouze 23 závodů, si jej vyhlédl Peter Sauber. O jeho talentu nepochyboval, a tak neváhal přeskočit britskou F3 a Formuli 3000 a přivedl si jej přímo do kokpitu F1. FIA však tak málo zkušenému jezdci zprvu odmítla udělit superlicenci a prezident FIA trval na podmínce čtyř závodů. Během nich měl Kimi dokázat, že F1 zvládne. Do začátku sezony stihl ve voze Sauber najezdit něco málo přes 4000 km a rozhodně se od něj neočekávaly zázraky. Jen Peter Sauber věděl své.

Ve svých 21 letech Kimi debutoval v GP Austrálie roku 2001. Už v kvalifikaci ukázal, že podmínka nebyla nutná, když si vyjel třináctou pozici. V závodě plném nehod jel spolehlivě a dojel na skvělém sedmém místě, ovšem po penalizaci Oliviera Panise se dostal na šesté místo a mohl si hned při svém prvním startu připsat první bodík. V Malajsii se pořádně svezl pouze v trénincích a kvalifikaci, v závodě jej už v prvním kole vyřadila převodovka, v Brazílii se vyřadil jezdeckou chybou. V Imole poprvé v kvalifikaci pokořil svého týmového kolegu Heidfelda a vyjel si desátou startovní pozici. Bohužel ani tady cíl nespatřil, neboť v 17. kole musel odstoupit pro technickou závadu. Ve Španělsku byl v kvalifikaci opět lepší než Heidfeld, když si vybojoval deváté místo. V závodě byl však tím lepším Nick Heidfeld, Kimi skončil osmý, Němec šestý. V Rakousku opět startoval devátý, a poté co většina konkurence odpadla, si dojel pro skvělé čtvrté místo. V Monaku také nezklamal, když se z patnáctého místa na startu dostal na desáté v cíli. Svým bezchybným výkonem v uličkách Monte Carla udělal na bosse všech velkých týmů obrovským dojem a Peteru Sauberovi už bylo jasné, že Kimiho pro příští sezonu nejspíše neudrží. V Kanadě navíc Fin opět zabodoval, když po problémech ostatních znovu spolehlivě dovezl vůz na čtvrtém místě. Na Nürburgringu dojel desátý a ve Francii sedmý, jen těsně za svým týmovým kolegou. Skvělý výkon předvedl na Silverstonu. V kvalifikaci si vyjel sedmou startovní pozici a v závodě bojoval s Heidfeldem o páté místo. Němec měl zprvu navrch, ale po zastávkách v boxech se situace obrátila ve prospěch Kimiho. V dalších závodech už bodovat nedokázal, i když v Maďarsku a Monze mu body unikly jen o vlásek. V posledním závodě sezony, v Suzuce, kolidoval s veteránem Jeanem Alesim už po pěti kolech.

Za svou první sezonu nasbíral devět bodů a svou rychlostí přesvědčil všechny škarohlídy. Nebylo překvapením, když poté co Mika Häkkinen oznámil svůj „dočasný“ odchod z F1, Kimi zaujal jeho místo. Nick Heidfeld se tímto krokem McLarenu cítil podveden, neboť zpočátku to měl být on, kdo usedne do stříbrného monopostu. V sezoně 2002 tak Němec musel zůstat stále u Sauberu.  Ale zpět k Räikkönenovi. Jeho přestup k McLarenu byl sice krokem kupředu, ovšem typ MP4-17, který dostal na sezonu 2002, neoplýval ani rychlostí ani spolehlivostí.

V Melbourne si vyjel pátou startovní pozici, ovšem po startu se strhla mela zaviněná Ralfem Schumacherem a Rubensem Barichellem. První jezdci se ještě vyhnuli, ale Kimi musel s pošramoceným vozem do boxů. Poté co zmizel v boxové uličce Safety Car, se rozjel ke stíhačce, kterou rozhodně nepředvedl naposled. Během deseti kol se dostal z jedenáctého místa na třetí a nebýt chyby po zastávce v boxech, kdy na nezahřátých pneumatikách pozdě brzdil a vyjel z trati, mohla mu v cíli patřit druhá pozice. I tak se však mohl poprvé v kariéře radovat z pódia, a také z nejrychlejšího kola závodu.

Bohužel další závody mu už mnoho radosti nepřinesly. V dalších pěti závodech sice bojoval vždy se špičkou, ale ani jednou nespatřil cíl vinou techniky a v Monaku havaroval. Až v Kanadě se mu podařilo dojet do cíle, a to na čtvrtém místě. V Německu po problémech Williamsů zopakoval třetí místo z Austrálie. V Silverstonu se o slovo opět přihlásila technika a znovu odpadl. Ve Francii předvedl skvělý výkon a mířil za svým prvním vítězstvím. Bohužel tři kola před koncem, v zatáčce Adelaide, uklouzl na olejové skvrně a vyjel z tratě. Do čela se tak dostal Michael Schumacher, který si tímto vítězstvím zajistil pátý titul mistra světa. Räikkönenovi zůstalo alespoň druhé místo.

Na novém Hockenheimringu Kimiho nejdříve postihl defekt zadní pneumatiky, a i když se dobelhal do boxů, svou snahu dohnat ztrátu přehnal a v 60. kole vyletěl z tratě. V Maďarsku předvedl skvělou jízdu, když se z jedenáctého místa prokousal na čtvrté. Ve Spa vybojoval v kvalifikaci druhé místo, což byl zatím jeho nejlepší výkon. V závodě jej však zastavila porucha motoru. Ta samá porucha jej zastavila i v Monze a Indianapolisu. V Suzuce si aspoň spravil chuť třetím místem, nestačil jen na bezkonkurenční Ferrari. První sezonu s McLarenem zakončil s 41 body na šestém místě, jen o bod za týmovým kolegou Davidem Coulthardem. Avšak už příští rok bude bojovat o titul…

Před sezonou došlo k několika změnám. K nejdůležitějším patřil nový formát kvalifikace, jezdci měli k dispozici jen jedno měřené kolo, a nový bodovací systém. Nyní už bodovalo nikoli šest, ale osm jezdců. Sezonu jako obvykle otvíral závod v Melbourne a Kimi si v něm nevedl špatně, když dojel na třetím místě. Pak přišla jeho velká chvíle na Sepangu. Brzy po startu se prokousal ze sedmého místa na první a nikomu nedal šanci. Po celý závod v úmorném vedru držel tempo, kterému nikdo nestačil. Jeho vůz v těchto náročných podmínkách vydržel, a tak se finský pilot mohl poprvé radovat z vítězství.

Další vítězství mohl přidat hned v dalším závodě, který se jel v Brazílii. Ve zmateném závodě, který ovlivnil prudký liják a také mnoho havárií (v dešti dokonce havaroval i M. Schumacher) byl v předčasně ukončeném závodě prohlášen za vítěze, ovšem později se ukázalo, že v době ukončení závodu byl ve vedení Giancarlo Fisichella na Jordanu. Kimi se tak musel spokojit s druhým místem. I tak byl však pasován na největšího favorita šampionátu, vždyť měl na kontě už 24 bodů a záda mu kryl David Coulthard s patnácti body. Největší nebezpečí, totiž Michael Schumacher, měl bodů pouze osm. Jenže pak přišla Němcova série tří vyhraných závodů v řadě, Kimi až na výjimku ve Španělsku kde nedojel, dojel hned za ním. I tak však Schumacher stáhl Finův náskok na pouhé dva body. V Monaku se Kimimu podařilo Němcův nápor oslabit druhým místem, Michael dojel třetí. V Kanadě však McLaren nestačil. Kimi vydřel pouhé šesté místo, kdežto Michael závod vyhrál a dostal se do čela šampionátu s tříbodovým náskokem.

V Německu se Kimi poprvé radoval z pole-position a zpočátku se zdálo, že zvedne rukavici hozenou Schumacherem v Kanadě. V závodě jasně vedl, bohužel v 25. kole mu vystavil stopku motor. Schumacher dokončil závod až pátý, a tak ztracené vítězství Kimiho mrzelo dvojnásob. Ve Francii navíc Fin opět skončil za Schumacherem a jeho ztráta v šampionátu narostla na osm bodů. V Silverstonu si oba pozice prohodili, Kimi skončil třetí, Michael čtvrtý. V Německu se však Kimi dostal do postartovní kolize a závod pro něj skončil hned v úvodu. Michael i přes defekt pneumatiky vybojoval šesté místo. V Maďarsku se Ferrari vůbec nedařilo, a tak měl Kimi skvělou šanci stáhnout Michaelův náskok. Nakonec dojel druhý, nestačil jen na Renault Fernanda Alonsa, Michael dojel až na osmém místě.

Tři závody před koncem sezony vedl šampionát Schumacher se 72 body, druhý byl kolumbijský pilot Montoya s 71 body a třetí Räikkönen se 70 body.  Finovy šance na zisk titulu klesly už po následujícím závodě v Monze, kde skončil čtvrtý. Německý pilot zde totiž zvítězil, Montoya obsadil druhou pozici. V Indianapolisu vyhrál opět Schumacher, Montoya z boje o titul vypadl, když dojel jen pátý, Kimi si udržel alespoň naději, když dojel druhý. V Suzuce však musel vyhrát a doufat, že Schumacher nezíská ani bod. Šance tu byla, neboť Schumacher se v náročných podmínkách kvalifikoval až čtrnáctý, Kimi startoval osmý, ale hned po startu se dral kupředu. V polovině závodu byl na druhém místě, bohužel na vedoucího Barichella ve Ferrari nestačil, jeho naděje definitivně padly deset kol před koncem, kdy se na osmou příčku procpal Schumacher. Toto pořadí vydrželo až do cíle, a tak se z titulu mohl opět radovat německý pilot. Kimi získal ve své třetí sezoně v F1 „pouhý“ titul vicemistra. Pro příští sezonu byl pasován na největšího konkurenta Michaela Schumachera, ovšem McLarenu se vůz MP4-19 vůbec nepovedl. Trápila jej hlavně nespolehlivost a nedostatečná rychlost.

Jak těžké to v sezoně 2004 pro Kimiho bude, napověděl hned úvod sezony.  V prvních třech závodech ani jednou nespatřil cíl vinou poruchy. Až v Imole jeho vůz vydržel po celý závod, stačilo to však jen na osmé místo, ve Španělsku však dojel až jedenáctý, v Monaku a Německu jej opět zastavil motor. V Kanadě a USA přišlo mírné zlepšení, když v zámořských závodech dojel na pátém, respektive šestém místě. Ve Francii McLaren přijel s modifikovaným typem MP4-19B. Kimiho sedmé místo mnoho lidí o vylepšení vozu příliš nepřesvědčilo, ale už v dalším závodě v Silverstonu stál na pole-position! V závodě sice na Schumachera nestačil, ale uhájil alespoň druhé místo před Barrichellem. Lepšící se formu Kimi mohl potvrdit na Hockenheimringu, kde startoval třetí. Ovšem krátce po startu havaroval.

Pak přišel na řadu Hungaroring, a opět porucha. Ve Spa však konkurenci předvedl skvělý výkon, když se dokázal prokousat z desátého místa startu do čela a závod jasně opanoval. Ani Michael Schumacher nestačil rychlému Finovi, ovšem Němci stačilo k zisku sedmého titulu i druhé místo. Tím však nechci snižovat výkon Kimiho, neboť Němec mu po celý závod dýchal na záda. I v Monze bojoval Kimi o stupně nejvyšší, bohužel už ve 13. kole jej vyřadila porucha motoru. Konec sezony však nakonec dojel se ctí. V GP Číny dojel na třetím místě, v Suzuce byl šestý a v posledním závodě sezony v Brazílii dokončil závod na druhé pozici. Na lepší jak konečné sedmé místo to však nestačilo. Celkem získal jen 45 bodů, i tak na tom byl mnohem lépe než týmový kolega. Coulthard získal jen 24 bodů a celkově skončil až devátý. V sezoně 2005 měl však Kimi znovu možnost bojovat o titul, tentokrát však s Fernandem Alonsem, brzdit jej bude opět nespolehlivá technika.

FIA si opět na tuto sezonu nachystala několik „překvapení“. Jednalo se o povinnost použít jeden motor na dva závodní víkendy a zákaz výměny pneumatik během závodu. Posledně jmenovaného pravidla se stal největší obětí právě Kimi. Sezona stejně jako loni nezačala pro Kimiho zrovna nejlépe. V Melbourne dojel osmý, v Malajsii až devátý. Až v Bahrajnu se dokázal Kimi výrazněji prosadit, když dojel na třetím místě. V Imole si vyjel pole-position, po startu vedl, ale už po osmi kolech se mu rozsypala převodovka. Vše si vynahradil ve Španělsku, kde vyhrál stylem start-cíl, stejně tak triumfoval i v ulicích Monaka.

Na Nürburgringu startoval Kimi jako druhý, v závodě bojoval o vítězství s Alonsem. V závěru vedl i přesto, že vyjel z tratě. Bohužel tímto vyjetím si poškodil přední pneumatiku. Jelikož ji však nemohl vyměnit, musel riskovat dojetí se stále silněji vibrujícím vozem. I přesto, že jej Alonso stále rychleji stahoval, vypadalo to, že si první místo udrží. Jenže při nájezdu do posledního kola mu hned v první zatáčce příliš namáhané zavěšení prasklo a Kimiho neřiditelný vůz vlétl do bariér. Tím spadlo vítězství Alonsovi do klína, a jeho náskok v šampionátu se zvětšil už na 32 bodů. V Kanadě však Alonso havaroval, Kimi toho využil a v závodě zvítězil. GP USA se stala fraškou, poté co Michelin doporučil v závodě nestartovat, neboť pneumatiky v kvalifikaci u některých vozů nevydržely jízdu v klopené zatáčce. Závodu se tak účastnily jen tři týmy na Bridgestonech, pro snadné vítězství si dojel M. Schumacher. Ve Francii už jeli všichni, zvítězil Alonso před Räikkönenem, Fin však musel dohánět ztrátu poté, co byl penalizován za výměnu motoru. Španěl porazil Kimiho i v Silverstonu, když dojel druhý za vítězným Montoyou. Fin se musel spokojit se třetím místem, i proto, že byl opět penalizován posunem deseti míst na startu, když měnil motor.

V Německu si Kimi vyjel pole-position a do poloviny závodu vedl. Bohužel ani teď mu nebylo souzeno spatřit cíl na Hockenheimringu. V 35. kole odstoupil kvůli hydraulice. Vítězství opět připadlo Fernandu Alonsovi. V Maďarsku konečně prolomil smůlu a zvítězil. Alonso dojel po problémech jedenáctý, ale přesto si držel stále velký náskok. Ten se mu zmenšil po GP Turecka, kdy si bezchybným výkonem zajistil vítězství opět Kimi. V Monze byl Kimi opět posunut na startu o deset míst zpět, ale v závodě, jak už se stalo v této sezoně zvykem, předvedl skvělou stíhačku. Bohužel pro něj to nestačilo na lepší jak čtvrté místo. V závodě se z vítězství radoval Kolumbijec Montoya, Alonso dojel druhý.

V zamračeném Spa Kimi sice Alonsa porazil, ovšem Montoya, který kroužil na druhém místě, mu vůbec nepomohl zbytečnou havárií, když předjížděl o kolo Pizzoniu. Tím se na druhé dostal Alonso a Kimi tak stáhl Španěla jen o dva místo o čtyři body. Fernado Alonso už byl krůček od svého prvního titulu, v Brazílii mu už stačilo dojet na třetím místě. Na Interlagosu McLareny sice dominovaly, ale Alonso si v klidu kroužil na třetím místě. Proto také nemělo smyslu, aby Montoya pouštěl Kimiho před sebe. Ani vítězství Kimiho by totiž nezabránilo v korunovaci nového mistra světa, kterým se stal po projetí cílem španělský pilot.

I přesto, že bylo o titulu rozhodnuto, připravil si pro všechny fanoušky Kimi nádhernou podívanou v Suzuce. V kvalifikaci zajel sice sedmý čas, ale opět musel měnit motor, a tak byl odsunut na sedmnáctou startovní pozici. Kdo by čekal, že závod odpíská, šeredně se zmýlil. Během deseti kol se probil na deváté místo, a to i přesto, že sedm kol kroužil na trati Safety Car po havárii Montoyi. Během dalších deseti kol už atakoval stupně vítězů. Celý závod jel na hraně a vyplatilo se! V nájezdu do posledního kola si až neuvěřitelně vychutnal dosud vedoucího Fisichellu, který snad ani blížící se stříbrnou raketu nezaregistroval. Kimi si tohle své vítězství náležitě užíval, což bylo možno poznat i podle jeho úsměvu na stupínku nejvyšším. Úsměvu, který je u tohoto chladného Seveřana málo vídaný. Sezonu zakončil Kimi druhým místem v GP Číny, ve které zvítězil novopečený mistr světa Fenrando Alonso. Sezona 2006 měla být, jak se ukáže, posledním (tedy zatím) rokem u McLarenu. I když vůz nebyl špatný, přece jenom na rychlé Renaulty a Ferrari nestačil. Trápení z roku 2004 se však neopakovalo.

Sezonu nezvykle zahajovala GP Bahrajnu, a Kimi skončil za dvojici posledních šampionů na třetím místě, v Malajsii kvůli havárii odstoupil už v prvním kole. V Austrálii však bojoval s Alonsem do posledního kola o vítězství, Španěl však byl tím šťastnějším. Po tomto ne špatném úvodu však přišel útlum. V Imole dojel pátý, na Nürburgringu čtvrtý a ve Španělsku opět pátý. V Monaku, kde rychlost nehraje takovou roli, zajel třetí čas a naháněl Alonsa až do 50. kola, kdy musel pro poruchu odstoupit. V GP Velké Británie dokázal držet překvapivě krok jak s Alonsem tak se Schumacherem a dojel si pro třetí místo. Stejné pořadí jako v Silverstonu bylo i Kanadě, kde vítězného Alonsa na stupně vítězů doprovodili Schumacher s Räikkönenem.

V USA Kimiho úmyslně sestřelil jeho týmový kolega Montoya (nahradil jej Pedro de la Rosa), ve Francii se mu nedařilo a dojel až devátý. V Hockenheimringu konečně prolomil smůlu, když dokázal nejen dojet, ale získat i třetí místo. Ve zmateném závodě na Hungaroringu, kdy odpadli největší favorité, mu svitla naděje na vítězství. Kimi ji však zahodil stupidní chybou, když ztratil koncentraci a narazil do vozu Liuzziho. V Turecku se dostal do kolize opět s Liuzzim, tentokráte však nezaviněně. V Itálii se Kimi pochlapil a dojel po bezchybném výkonu jako druhý. V Číně však opět cíl neviděl, neboť mu jeho vůz vypověděl službu. V posledních dvou závodech dojel jen na pátém místě a sezonu tak zakončil na pátém místě se ziskem 65 bodů. Už během sezony prosakovaly informace o tom, že se Iceman stane pilotem Scuderie. To se na konci sezony potvrdilo. Kimi zaujal uvolněné místo Michaelu Schumacherovi a mohl tak v sezoně 2007 začít pouť k vysněnému titulu mistra světa...

I přesto, že v Melbourne vyhrál, nebyla to pouť snadná, neboť jeho bývalý zaměstnavatel představil nejen vysoce konkurenceschopný vůz, ale také skvělé piloty Fernanda Alonsa a nováčka Lewise Hamiltona. Kimi je sice v Albert Parku porazil, ovšem na Sepangu dojel až za nimi na třetím místě. Ten samý výsledek zopakoval i na okruhu Sakhir v Bahrajnu. Ve Španělsku jej postihly technické problémy hned v úvodu a ze závodu tak musel odstoupit. Z vítězství se radoval jeho týmový kolega Felipe Massa. V Monaku ztratil na své největší soupeře opět, když dojel až osmý, ale vzhledem k tomu, že startoval až šestnáctý, mohl být rád i za jeden bod, který jak se ukáže, bude rozhodující…  V Kanadě ani v USA se Kimimu také nevedlo zrovna nejlépe, v Kanadě dojel pouze pátý a v USA čtvrtý. V šampionátu mu patřilo zatím čtvrté místo a ztrácel na vedoucího Hamiltona 21 bodů! Ve Francii se však ukázalo, že se s ním stále musí počítat, když bezchybnou jízdou překonal jak Hamiltona, tak i svého týmového kolegu a zvítězil. Ve Velké Británii zaskočil oba McLareny svou dravou jízdou a nikomu nedal šanci. Zdálo se, že se Kimi rozjel, navíc v GP Evropy si vyjel pole-position, ovšem v závodě jej zradila technika.

V Maďarsku dojel druhý za Hamiltonem a v Turecku za Massou. I přesto, že Hamiltona v Turecku postihly problémy s pneumatikou a dojel až pátý, byla Kimiho ztráta na Brita v šampionátu velká. Pět závodů před koncem sezony ztrácel šestnáct bodů, ale v týmu McLaren se už začínaly výrazněji objevovat rozpory mezi jezdci a tým byl navíc obviněn ze špionáže. McLareny sice dokázaly vybojovat double na italské půdě v Monze, Kimi dojel až za nimi na třetím místě, ale už ve Spa Ferrari kontrovalo, když Kimi zvítězil stylem start-cíl, a zdatně mu kryl záda Felipe Massa. Hamilton dojel čtvrtý za Alonsem. Kimiho ztráta se tak snížila na třináct bodů, a šance na titul byla o něco větší. V deštivém Fuji však Hamilton naprosto dominoval a zvítězil, Kimi dojel třetí a dva závody před koncem sezony ztrácel sedmnáct bodů. Dva závody před koncem se tedy zdálo rozhodnuto, málokdo věřil tomu, že si McLaren, poté co byl vyloučen z Poháru konstruktérů za špionáž a dostal mastnou pokutu, nechá jezdecký titul proklouznout mezi prsty. A přece se tak stalo.

V Číně tým nepochopitelně nezavolal Hamiltona do boxů a nechal jej kroužit na suché trati s mokrými pneumatikami ohoblovanými až na plátno. S téměř neřiditelným vozem se sice Hamilton snažil zajet do boxů, ovšem při nájezdu do boxové uličky se mu vůz smýkl i přesto, že jel hlemýždím tempem, a uvízl ve štěrku. Této amatérské chyby využil Kimi ke snadnému vítězství, ale i tak měl před posledním závodem pořád ztrátu sedmi bodů na Hamiltona, navíc měl před sebou i Alonsa na kterého ztrácel body čtyři. Jenže McLaren (spíše Dennis) se rozhodl vybojovat titul stůj co stůj s Hamiltonem, nikoli s Alonsem, se kterým měl spory už nějakou dobu (také se už vědělo, že Alonso se McLarenem po sezoně rozejde). A tak když se Hamiltonův vůz (nebo jezdec omylem) v rozhodujícím závodě přepnul do nouzového režimu a propadl se až do hloubky pole, neměl Alonso díky nevhodné strategii, jak rozjeté Ferrari zastavit. Kimi sice kroužil druhý, ovšem tým pozdržel Massovu zastávku, aby se mohl před něj dostat. Kimi si tak nakonec dojel pro vítězství a také pro titul mistra světa, který získal o jediný bod před dvěma kohouty z McLarenu. Jeho výkony sice na začátku sezony nebyly nijak oslnivé, ale jeho bývalý zaměstnavatel mu svými chybami výrazně pomohl k titulu. Pravda však je, že titul to byl zasloužený, neboť na rozdíl od Alonsa a Hamiltona ani jednou v závodě neodpadl kvůli jezdecké chybě. Příští sezona se však v jeho podání tak pozitivně nehodnotila.

Zpočátku se sice dařilo, i když v Melbourne odpadl kvůli motoru, v Malajsii se radoval z vítězství, v Bahrajnu dojel druhý a ve Španělsku opět vyhrál. Vypadalo to, že má Fin našlápnuto k obhajobě. Vše ale bylo jinak. V Turecku dojel ještě třetí, ale v Monaku se Kimimu vůbec nedařilo a v samém závěru havaroval po výjezdu z tunelu, s sebou vzal i Adriana Sutila. Ani v Kanadě nedokončil, ovšem kvůli kuriózní nehodě. Kimi čekal na výjezdu z pit lane, kde na semaforu svítila červená, na červenou však nereagoval Hamilton, který do Finova vozu narazil a pro oba tím závod skončil.

Ve Francii mohl zvítězit, ale poté co mu praskl výfuk, musel zpomalit a nakonec byl rád, že dojel druhý za Massou. Letošnímu vozu Ferrari nesvědčilo mokro, a tak se čtvrté místo v Silverstonu dá pokládat za velký úspěch Kimiho. V Německu se však jeho výkon dal hodnotit jen jako průměrný, když dojel jen šestý, a i když v Maďarsku dojel třetí, už se hovořilo, o tom, že Fin ztratil motivaci a že už nemá takovou chuť do závodění.

Další nevýrazný výkon předvedl ve Valencii, kde nakonec nedokončil pro poruchu motoru. To už byl ve Ferrari odsunut do role nosiče vody, protože Felipe Massa měl větší šanci na titul. Ve Spa však Kimi zavřel ústa všem, kteří pochybovali o jeho chuti do závodění a ztrátě motivace, když v závěru závodu svedl nádherný souboj s Lewisem Hamiltonem, který však bohužel později znehodnotili komisaři. Kimi se po prohraném souboji snažil Hamiltona udržet, ovšem svou snahu přehnal a dvě kola před cílem havaroval. V Monze se celá špička potýkala s chladným a deštivým počasím, přesto bylo Kimiho deváté místo zklamáním, v nočním Singapuru však opět bojoval jako lev. Bohužel svou snahu opět přehnal a čtyři kola před cílem poslal svůj vůz do zdi.

Ve Fuji udržel nervy na uzdě a dojel třetí, v Číně přepustil své druhé místo Massovi, který jako jediný mohl ohrozit Hamiltona v boji o titul. Nakonec se však ukázalo, že to nebylo nutné, v dramatickém brazilském finiši totiž Massovi nepomohlo ani vítězství, neboť Hamilton dojel na pátém místě, kterému zaručovalo titul. Kimi dojel třetí, nestačil na Alonsův Renault. Tato sezona se Kimimu moc nepovedla, příčinu bych osobně viděl v tom, že vůz nesedl jeho jezdeckému stylu tak jako sedl Massovi. Rozhodně bych nemluvil o ztrátě motivace. Pro rok 2009 FIA výrazně změnila pravidla, vozy se úplně změnily, a i když v předsezonních testech vypadal vůz F60 velmi slibně, nakonec z toho bylo a stále je hlavně trápení.

Těžkosti nastaly hned v úvodu sezony, kdy první tři závody nezískal ani bod. To se mu podařilo šestým místem v Bahrajnu, ve Španělsku nedokončil pro poruchu, v Monaku to vypadalo na vzkříšení, když dojel třetí, ale další závody ukázaly, že to byl záblesk ve tmě. V Turecku dojel jen devátý, v Silverstonu osmý a v Německu jej opět zradila technika.

V Maďarsku však Ferrari představilo výrazněji upravený vůz a hned z toho bylo druhé místo pro Kimiho. Ovšem Ferrari postihla ztráta v podobě vážného zranění Felipeho Massy. Náhradní piloti Luca Badoer a Giancarlo Fisischella velmi brzy poznali, jak se nové Ferrari obtížně ovládá. Proto je nutné smeknout, jak se Kimi s tímto vozem skvěle pere. Ve Valencii dojel třetí a ve Spa dokonce vyhrál. V Monze dojel po chybě Hamiltona třetí. Ferrari však následně zastavilo na letošním monopostu vývoj a v Singapuru to bylo znát, když se Kimimu podařilo vybojovat jen desáté místo. V Suzuce se díky mnoha penalizacím v kvalifikaci postavil na páté místo na startu a v cíli mu patřila čtvrtá příčka. I tak však bude mít zřejmě co dělatm aby uhájil svou pátou pozici v šampionátu před Lewisem Hamiltonem, jehož McLaren má lepší formu.

Ať už pátou příčku udrží nebo ne, jisté je jedno, a to že koncem této sezony skončí i jeho angažmá u Ferrari. Jeho místo obsadí Fernando Alonso. Kimi je nejvíc spojován s McLarenem, ovšem on sám nevylučuje ani ukončení kariéry pilota F1 a přechod do rallye. Ať už se rozhodne jakkoliv, redakce Motorelax přeje, ať je to rozhodnutí správné.

Nakonec se tedy po vzoru svého krajana Miky Häkkinena rozhodl Kimi pro jednoroční přestávku, poté co se nedohodl s McLarenem na smlouvě. Jestli se bude chtít vrátit po roce, nebo jetsli o něj bude zájem si netroufám hodnotit, ale vracet se do F1 je velmi náročné....