13. července 1980, Velká Británie, okruh Brands Hatch, 76 kol

Stejně jako ve Francii, i zde úřadovali v kvalifikaci francouzští piloti. Pole-position získal Didier Pironi časem 1:11:004, druhý byl Jacques Laffite, když zajel 1:11:395. Třetí příčku obsadil Alan Jones časem 1:11:609.

Start se oběma jezdcům na Ligieru povedl a dokázali udržet dvojici Williamsů za sebou. Reutemanna navíc dokázal předjet Piquet. Skvěle rozjetý závod Pironiho a Laffita však brzy skončil.

První potíže potkaly Pironiho, když začal mít problémy s pneumatikami. Už v 9. kole musel zajet do boxů, kde zůstal velmi dlouho dobu, a propadl se až na konec pole.

Laffite, který po Pironim převzal vedení, havaroval ve 30. kole, takže se na první místo bez práce dostal Jones, kterého s menším odstupem sledoval Piquet, jemuž dýchal na záda Reutemann. Pěknou jízdu předváděl Derek Daly, který vodil svůj Tyrrell na čtvrtém místě, a dokázal odolat i finišujícímu Pironimu, jehož v 63. kole opět potkaly problémy s pneumatikami. Pironi nakonec závod vzdal. Posledních třináct kol se už pořadí na bodovaných pozicích nezměnilo, a tak zvítězil v této sezoně už potřetí Alan Jones.

Pořadí v závodě: 1. Alan Jones, 2. Nelson Piquet, 3. Carlos Reutemann, 4. Derek Daly, 5. Jean-Pierre Jarier, 6. Alain Prost
Nejrychlejší kolo: Didier Pironi 1:12:368

10. srpna 1980, Německo, okruh Hockenheimring, 45 kol

1. srpna při testech smrtelně havaroval v zatáčce Ostkurve Patrick Depailler. O devět dnů později se zde tedy konala velmi smutná Grand Prix, na kterou nastoupil tým Alfa Romeo pouze s Brunem Giacomellim.

Kvalifikaci vyhrál Alan Jones, jenž časem 1:45:85, dokázal pokořit favorizované Renaulty, i když jen velmi těsně. Druhý Jean-Pierre Jabouille zajel čas 1:45:89 a třetí René Arnoux 1:46:00.

Hned po startu se však před Jonese lehce dostal Jabouille, a Jones měl štěstí, že Arnoux špatně zařadil a propadl se až na pátou pozici. Na třetí místo se posunul další Francouz, Laffite.

Ve vedení závodu byl Jabouille až do 26. kola, kdy je potkala opět smůla, když v jeho motoru popraskaly ventily. V tom samém kole a se stejným problémem odpadl i jeho stájový kolega Arnoux. Zdálo by se, že Jonesovi spadlo další vítězství do klína, ale i on mě smůlu. Pět kol před cílem musel do depa, kvůli defektu pneumatiky, a do čela se tak dostal Laffite, za kterým visel Reutemann. Jones klesl až na třetí místo se třičtvrtěminutovou ztrátou.

V posledních kolech se dokázal probojovat na body Gilles Villeneuve, díky odpadnutí de Angelise a předjetí jeho kolegy Andrettiho.

Vítězem se tak stal poněkud nečekaně Jacques Laffite, ale bylo to jeho jediné vítězství v této sezoně. Předposlední body v této sezoně si pro sebe a Ferrari připsal Gilles Villeneuve.

Pořadí v závodě: 1. Jacques Laffite, 2. Carlos Reutemann, 3. Alan Jones, 4. Nelson Piquet, 5. Bruno Giacomelli, 6. Gilles Villeneuve
Nejrychlejší kolo: Alan Jones 1:48:49

17. srpna 1980, Rakousko, okruh Österreichring, 54 kol

Zde už jezdci Renaultu neponechali nic náhodě a obsadili prvá dvě místa. Pole-position si vyjel René Arnoux, když zajel výborný čas 1:30:27, jeho týmový druh Jean-Pierre Jabouille zajel jen 1:31:48, i ten však stačil na druhé místo. Třetí Alan Jones totiž nedokázal stlačit svůj čas pod minutu třicet dva sekund. Jeho čas měl hodnotu 1:32:95. Prvního startu se zde dočkal Nigel Mansell, ve 40. kole mu však vysadil motor.

Po startu se dopředu překvapivě prodral Jones, ale brzy bylo jasné, kdo bude vládnout na této rychlé trati. Už ve 3. kole se do vedení dostal Arnoux, o kolo později se za něj pověsil Jabouille, Osud však stáji Renault nepřál v této sezoně získat double.

Tentokrát to byl Arnoux, koho potkala smůla. V 21. kole s ezačal potýkat s technickými problémy, a byl vůbec zázrak že dojel do cíle. Vedení se tak ujal Jabouille, ovšem za sebou měl rozjetého Jonese, který mu nedal chvíli vydechnout. Třetí místo si v poklidu kontroloval Reutemann, za ním chvíli zuřil boj o čtvrté a páté místo mezi Laffitem a Piquetem. Po chvíli přetahování byl nakonec úspěšnější Francouz.

Jeho krajan také udržel pevné nervy a v dramatickém finiši pro sebe urval jediné vítězství v sezoně. Jonese od prvního místa dělilo jen tři čtvrtě sekundy.

Pořadí v závodě: 1. Jean-Pierre Jabouille, 2. Alan Jones, 3. Carlos Reutemann, 4. Jacques Laffite, 5. Nelson Piquet, 6. Elio de Angelis
Nejrychlejší kolo:  René Arnoux 1:32:53

31. srpna 1980, Holandsko, okruh Zandvoort, 72 kol

Stejně jako v Rakousku i zde triumfovaly v kvalifikaci Renaulty. Čtvrté pole-posiiton v kariéře si zde vybojoval René Arnoux. Jeho čas měl hodnotu 1:17:44, druhý Jean-Pierre Jabouille zajel čas 1:17:74 a třetí Carlos Reutermann čas 1:17:81. O pověstný chlup uniklo třetí místo Alanu Jonesovi, když zajel 1:17:82.

A právě Alan Jones, i když startoval ze čtvrtého místa, dokázal předjet všechny své soupeře. Arnouxe, jenž držel vnitřní stopu při nájezdu do první zatáčky Tarzan si Jones skvěle vychutnal a předjel jej zvnějšku. Jeho skvělou jízdu však téměř okamžitě zastavila poškozená zástěrka. Z první pozice zajel do boxů, ale i když se do závodu vrátil, vůz s tímto poškozením nebyl konkurenceschopný a v cíli mu patřilo poslední místo.

Vedení se ujal Arnoux, ale ani jemu nevydrželo déle než jedno kolo, neboť jej předjel Laffite, který se už po startu dostal na třetí místo ze šesté startovní pozice. Francouzské duo na prvních dvou místech však překonal Nelson Piquet, který jel jeden ze svých největších závodů. Laffite s Arnouxem mu nestačili, navíc Arnouxe velmi zlobil Giacomelli na Alfě Romeo. Ital dokonce Arnouxe překonal a dostal se tak na třetí místo, bohužel ve 37. kole si stejně jako Jones poškodil zástěrky a začal se propadávat. V 58. kole nakonec odstoupil. V 60. kole vyděsil diváky ošklivou havárií Derek Daly, když jeho Tyrrell létal vzduchem, jezdci se naštěstí nic nestalo.

O čtvrté a páté místo sváděli skvělý souboj Andretti s Reutemannem, v jednu chvíli měl navrch Američan, ve druhou Argentinec. Jejich průjezdy zatáčkou Tarzan kolo na kolo byly kořením závodu a nejednoho diváka nadchly. Souboj by trval zřejmě až do konce závodu, ovšem Andrettimu došlo dvě kola před cílem palivo. I tak však Andretti souboj komentoval slovy: "Reutemann jel skvěle, a doufám, že si to užíval stejně jako já.“ Reutemann však neměl pro jeho dravou jízdu pochopení a odpověděl: „Toho Yankeeho by měli zavřít do blázince.“

I boj o druhé a třetí místo spěl do finále. Jeho vítězem se stal nakonec René Arnoux, když se dvě kola před cílem dokázal nacpat před Laffita. Závod bez problémů vyhrál Nelson Piquet. Svým druhým vítězstvím v kariéře se přiblížil vedoucímu muži šampionátu Jonesovi na pouhé dva body.

Pořadí v závodě: 1. Nelson Piquet, 2. René Arnoux, 3. Jacques Laffite, 4. Carlos Reutemann, 5. Jran-Pierre Jarier,6. Alain Prost
Nejrychlejší kolo: René Arnoux 1:19:35

14. září 1980, Itálie, okruh Imola, 60 kol

Výjimečně se toho roku konala GP Itálie v Imole, která dostala přednost před tradiční Monzou. Kvalifikaci zde opět vyhrál René Arnoux časem 1:33:988 před Jean-Pierre Jabouillem (1:34:339) a Carlosem Reutemannem (1:34:686). Skvělé čtvrté místo vybojoval Bruno Giacomelli, který dokázal porazit Nelsona Piqueta i Alan Jonese. Po delším čase se také ukázal i Gilles Villeneuve, který se kvalifikoval jako osmý.

Hned po startu se chtěl mezi Renaulty prosmýknout odvážně Giacomelli, oba dva piloti žlutých vozů ho však vzali do presu a Italovi nezbylo nic jiného než zpomalit. Toho využil Piquet. Otřesným startem se předvedl Reutemann, který se propadl až na poslední místo. Avšak Argentinec se nevzdal a předváděl fantastickou stíhací jízdu.

Na čele se zatím nalepil Piquet na oba Renaulty. Jabouille předjel ve 3. kole Arnouxe a v Acque Minerale se před Arnouxe dostal skvělým manévrem i Piquet. O kolo později předjel Piquet i druhý Renault, tentokrát před dvojicí šikan Variante Bassa. Od té doby jej nikdo neohrožoval a jel si svůj vlastní závod.

V 5. kole havaroval Gilles Villeneuve, když mu v rychlé pravé zatáčce praskla zadní pneumatika a jeho vůz ve vysoké rychlostï narazil do svodidel. Odrazil se zpět na trať, kde ještě málem sestřelil Pironiho Ligier. I přes to, že byl Kanaďan zasažen kolem, vylezl z rozhadrovaného vozu nezraněn. Zatáčka, kde havaroval, dnes nese jeho jméno. V tom samém kole a o zatáčku dále havaroval i Giacomelli, i jemu praskla pneumatika.

Problémů těchto jezdců využil Jones, který začal nahánět oba Renaulty. Ve 12. kole předjel Arnouxe a ve 28. kole i Jabouilla. Dostihnout Piqueta však bylo nemožné, neboť Brazilec měl velký náskok, který neustále navyšoval.

Reutemann po tragickém startu neskutečně finišoval. Třináct kol před cílem byl šestý, pak však začali mít problémy jezdci Renaultu, oba předjel, vychutnal si i Depaillera a najednou byl třetí! Také de Angelis, který byl jako Reutemannův stín, dotahoval celý závod ztrátu a v cíli mu patřila čtvrtá pozice.

Třetí vítězství Nelsona Piqueta vyneslo do čela šampionátu o bod před Alana Jonese, který dojel druhý. Fanoušci se tak mohli těšit na velké finále, neboť do konce sezony zbývaly už jen dva závody. O titulu Poháru konstruktérů už však bylo rozhodnuto. Frank Williams se poprvé mohl radovat z velkého úspěchu svého týmu.

Pořadí v závodě: 1. Nelson Piquet, 2. Alan Jones, 3. Carlos Reutemann, 4. Elio de Angelis 5. Keke Rosberg, 6. Didier Pironi
Nejrychlejší kolo: Alan Jones 1:36:089

28. září 1980, Kanada, okruh Montreal (dnes okruh Gillese Villenueva), 70 kol

Kvalifikaci se konečně podařilo vyhrát někomu jinému než Renaultům. Ty zcela propadly. Jabouille startoval až jako šestnáctý, Arnoux dokonce jako předposlední. To však nebylo nic ve srovnání s ostudou Jodyho Schecktera, který se ani nedokázal kvalifikovat! Ale zpět k těm na prvních místech. Svou skvělou formu potvrdil Nelson Piquet, který získal své druhé pole-position časem 1:27:328, druhý byl Alan Jones s časem 1:28:164. Třetí startoval Didier Pironi, který zajel čas jen o málo horší než Jones, 1:28:322. Dva piloti, kteří bojovali o titul tak stáli bok po boku, a všichni s napětím čekali na start.

Kdo čekal férový souboj, byl zklamán. Po startu totiž Jones natlačil Piqueta na zeď, oba vozy se do sebe zaklesly a způsobily hromadnou nehodu. Závod byl přerušen a závodníci, kteří „zrušili“ své vozy, nastoupili do závodu s náhradními. Tuto možnost neměl Mike Thackwell a Derek Daly na Tyrrellech, protože i jednička Tyrrellu, Jean-Pierre Jarier byl účastníkem kolize, a tak jediný náhradní vůz dostal právě on.

Druhý start už proběhl v pořádku, Piquet totiž raději odstartoval opatrněji a umožnil tak Jonesovi jít do vedení. Piquet se však brzy oklepal a ve 2. kole se před Jonese nacpal a ujal z prvního místa. Piquet jakoby zapomněl, že jede s náhradním vozem, a nasadil velmi ostré tempo. Tak se stalo to, co se stát muselo. Brazilcův motor ve 23. kole explodoval a do vedení se dostal Jones, který měl za sebou Pironiho s Watsonem. Jones sice ve 43. kole Pironimu podlehl, ale jel hlavou, věděl, že jeho největší konkurent odpadl, a tak s Pironim nijak zvlášť nebojoval. Třetí Watson nakonec kapituloval před Reutemannem a Laffitem. Francouzi však došlo dvě kola před cílem palivo a Watson se tak vrátil alespoň na čtvrté místo.  

Cílem sic projel první Didier Pironi, avšak nakonec nezvítězil. Dostal minutovou penalizaci za předčasný start, čímž vítězství spadlo do klína Alanu Jonesovi, který tak získal osmibodový náskok na Nelsona Piqueta. Na druhé místo se posunul Carlos Reutemann a Didier Pironi získal alespoň třetí místo. V závodě velmi vážně havaroval Jean-Pierre Jabouille, když se jeho Renault ve 25. kole ve vysoké rychlosti zapíchl do bariéry z pneumatik. Jezdec neunikl ani zranění a sezona pro něj skončila.

Pořadí v závodě po penalizaci Didiera Pironiho: 1. Alan Jones, 2. Carlos Reutemann, 3. Didier Pironi, 4. John Watson, 5. Gilles Villeneuve, 6. Hector Rebaque
Nejrychlejší kolo: Didier Pironi 1:28:769

5. října 1980, USA Východ, okruh Watkins Glen, 59 kol

Překvapivým vítězem kvalifikace se stal Bruno Giacomelli, když zajel čas 1:33:291. Bylo to jeho první poslední pole-position v kariéře. Nelson Piquet, kterému šlo o všechno, obsadil druhou příčku s časem 1:34:080. Třetí místo patřilo Carlosi Reutemannovi, jenž zajel čas 1:34:111. Alan Jones startoval z páté startovní pozice.

Vedení si po startu nečekaně udržel Giacomelli, Piquet i přes veškerou snahu se dostat před něj neuspěl. Do svízelné situace se dostal Jones, kterému se nepodařilo dobře odstartovat, a propadl se až na dvanáctou příčku.

Ve 24. kole bylo o tom, kdo získá titul mistra světa, rozhodnuto. Nelson Piquet dostal hodiny, vylétl z tratě a havaroval. To už byl Alan Jones na pátém místě, které mu i v případě vítězství Piqueta zajišťovalo titul. I když byl už titul jeho, přece ještě předjel Pironiho a Reutemanna. I když jej Argentinec spíše pustil před sebe. Jonesovi patřila tedy druhá příčka, a když v 31. kole odpadl z prvního místa Giacomelli (elektrika), dostal se do vedení.

Závod se už dojel v poklidu, jen o šesté místo a jeden bod bojoval Mario Andretti s René Arnouxem. Nakonec byl úspěšnější Andretti, který tak vybojoval jediný bod v této sezoně. Po průjezdu Alana Jonese cílem mohl tým Williams slavit své první dvojité vítězství v obou šampionátech.

Pořadí v závodě: 1 Alan Jones, 2. Carlos Reutemann, 3. Didier Pironi, 4. Elio de Angelis, 5. Jacques Laffite, 6. Mario Andretti
Nejrychlejší kolo: Alan 1:34:068

Konečné pořadí jezdců v šampionátu: 1. Alan Jones 67 bodů, 2. Nelson Piquet 54 bodů, 3. Carlos Reutemann 42 bodů, 4. Jacques Laffite 34 bodů, 5. Didier Pironi 32 bodů, 6. René Arnoux 29 bodů, 7. Elio de Angelis 13 bodů, 8. Jean-Pierre Jabouille 9 bodů, 9. Riccardo Patrese 7 bodů, 10. Jean-Pierre Jarier, John Watson, Gilles Villeneuve, Keke Rosberg a Derek Daly 6 bodů, 15. Emerson Fittipaldi a Alain Prost 5 bodů, 17. Jochen Mass a Bruno Giacomelli 4 body, 19. Jody Scheckter 2 body, 20. Mario Andretti a Hector Rebaque 1 bod

Konečné pořadí týmů v Poháru konstruktérů: 1. Williams 120 bodů, 2. Ligier 66 bodů, 3. Brabham 55 bodů, 4. Renault 38 bodů, 5. Lotus 14 bodů, 6. Tyrrell 12 bodů, 7. Arrows, Fittipaldi a McLaren 11 bodů, 10. Ferrari 8 bodů, 11. Alfa Romeo 4 body

Jak v šampionátu jezdců, tak i v Poháru konstruktérů kralovaly bílozelené vozy Williams s jezdci Alanem Jonesem a Carlosem Reutemannem. Sílu už také ukazoval tým Renault, přestože jeho vozy stále trápila nespolehlivost. I tak však už vůz s turbem začalo vyvíjet Ferrari, které jej dokonce představilo fanouškům v Imole, kde s tímto vozem jezdil ve volných trénincích Gilles Villeneuve. Možná to Enzo Ferrari považoval za omluvu všem fanouškům Ferrari za tuto katastrofální sezonu. Horší než Ferrari byla už jen další italská stáj, Alfa Romeo, která si návrat do F1 představovala určitě jinak. Ani McLaren nevyšel ze stínu a stále jen paběrkoval. Vůz M30 měl velmi krátkou kariéru, odjel jen poslední čtyři GP této sezony. Příští rok se McLaren představil revoluční MP4/1 od Johna Barnarda. O tom a mnohém dalším však příště.

Příště Vás čeká sezona 1981, kdy stejně jako v sezoně 2007 mezi Alonsem a Hamiltonem došlo tehdy k rozepři mezi jezdci i u Williamsu, když se týmové režii vzbouřil Carlos Reutemann.