19. srpna 1984, okruh Österreichring, Rakousko, 51 kol

Další pole-position si letos mohl připsat Nelson Piquet, když zajel čas 1:26:173. Druhý Alain Prost zajel čas jen o malinko horší 1:26:203 a ani třetí Elio de Angelis nebyl daleko s časem 1:26:318.

První start nevyšel, neboť startovní světla blikly s červené na oranžovou a pak teprve na zelenou, což některé piloty zmátlo a zůstali stát. Start se proto musel opakovat. Při opakovaném startu zaspal de Angelis, který se propadl hodně dozadu, a do problémů se dostal i Lauda, kterého vzaly do kleští Renaulty Tambaye a Warwicka. Než riskovat kolizi v náročné šikaně Hella Licht, raději ustoupil na pátou příčku. O vedení bojoval Piquet s Prostem, první místo zatím držel Brazilec. Po pár kolech se jim přiblížil i Lauda, který si poradil s Warwickem i Tambayem. Oba Renaulty navíc začaly trápit pneumatiky a začaly se propadat. Jejich potíží využil de Angelis, Senna a Mansell.

Na trati se nyní mnoho nedělo, vozy na prvních šesti místech za sebou kroužili s mírnými rozestupy. O „zábavu“ se postaral až v 27 kole nechtěně Elio de Angelis, kterému v rychlé zatáčce Jochena Rindta začal unikat z vozu olej. O kolo později tu na oleji z jeho vozu uklouzl Piquet.  Ten však smýkající se vůz zázrakem ukočíroval, za ním jedoucímu Prostovi se to však nepodařilo. Jeho  mclaren dostal hodiny a skončil ve svodidlech. Až teprve teď začali maršálové mávat vlajkami upozorňující na kluzkou trať.

To už však Lauda visel na Piquetovi, který po dramatické situaci ztratil rytmus. Navíc jej brzdil Alboreto. Italovi se navíc nepodařil ani výjezd ze šikany Hella Licht, čímž Piqueta zbrzdil ještě víc. Toho využil Lauda a dostal se před Brazilce. Jenže Lauda po průjezdu další zatáčkou zpomalil a zdviženou rukou signalizoval pomalý návrat do depa. Co se stalo, nám popíše nejlépe právě Lauda: „Vyjížděl sem ze zatáčky Bosch, když jsem ucítil velký náraz, pomyslel jsem si, že mám po závodě. Chytnul sem řadicí páku- nic! Myslel jsem, že mám poškozený diferenciál, ale i tak sem zkoušel řadit, abych alespoň dojel do depa, když tu mi naskočila trojka. To na dojetí do boxu stačilo, ale nedalo mi to a zkoušel sem i další stupně, a najednou lup – čtyřka! Rychle jsem přidal plyn, ovšem Piquet už dávno přede mnou“. Brazilec však v tomtéž kole zamířil do boxů pro nové pneumatiky, a tak se Lauda znovu dostal do vedení. A jelikož zbývalo do cíle jen jedenáct kol, a měl velký náskok na Piqeuta a Alboreta dokázal zvítězit, i se dvěma rychlostními stupni. Čtvrtý dojel Teo Fabi a pěkný výsledek patřil i týmu Arrows, když oba jeho jezdci dokončili závod na bodech.

Pořadí v závodě: 1 Niki Lauda, 2. Nelson Piquet, 3. Michele Alboreto, 4. Teo Fabi, 5. Thierry Boutsen, 6. Marc Surer

Nejrychlejší kolo závodu: Niki Lauda 1:32:882

26. srpna 1984, okruh Zandvoort, Holandsko, 71 kol

Vítězem kvalifikace se stal Alain Prost, který zajel čas 1:13:567, druhé místo patřilo Nelsonu Piquetovi (1:13:872) a třetí jen těsně Elio de Angelisovi (1:13:883). Kvalifikace dopadla špatně pro Ferrari. Alboreto startoval devátý, Arnoux dokonce až patnáctý.

Start vyšel lépe Piquetovi, který jako ve většině předešlých závodů obul opět měkké pneumatiky. Prost jel na tvrdých, a Piquet se mu hned po startu vzdálil. V kvalifikaci třetí de Angelis start pokazil, a tak jej předjeli Tambay, Rosberg i Lauda.

Ve vedení byl tedy Piquet a mírně navyšoval svůj náskok, druhý jel Prost, který si na rozdíl od Piqueta nemusel dělat takové starosti s výdrží pneumatik. O třetí místo přišel Tambay, když jej v krátkém sledu předjel Rosberg s Laudou. Rakušan byl při chuti a za chvilku předjel i Rosberga.

To už však v závodě nepokračoval Piquet. V 10. kole začal z jeho vozu unikat olej, a musel odstoupit. Prost měl štěstí, neboť stejně jako v Rakousku najel na olej, tentokrát však svůj smýkající se vůz zvládl. Dal by se říci, že už po deseti kolech bylo o vítězi rozhodnuto, Lauda se sice Prostovi přiblížil, nakonec však k souboji nedošlo, snad i proto, že double zajišťoval McLarenu jistotu vítězství v Poháru konstruktérů. Rosberg kroužil třetí a poté co byl Tambay v boxech to vypadalo, že o tuto příčku nepřijde. Jenže v závěru závodu se zezadu přiřítil finišující Mansell, který jej snadno předjel. Nešťastnému Finovi navíc tři kola před cílem došlo palivo, a tak nezískal ani bod.

Závod vyhrál Alain Prost, o deset sekund později projel cílem Niki Lauda, což znamenalo, že McLaren se mohl po osmi letech radovat z Poháru konstruktérů. Třetí místo vybojoval Nigel Mansell, a čtvrté Elio de Angelis, který si po špatném startu vyjel alespoň tři body. Po tragické kvalifikaci měl nadosah body René Arnoux, avšak jeho vůz mu vypověděl službu pět kol před cílem, přesto překvapil zajetím nejrychlejšího kola závodu.

Pořadí v závodě: 1. Alain Prost, 2. Niki Lauda, 3. Nigel Mansell, 4. Elio de Angelis, 5. Teo Fabi, 6. Patrick Tambay

Nejrychlejší kolo závodu:  René Arnoux 1:19:465

9. září 1984, okruh Monza, Itálie, 51 kol

Pole-position na tu to GP vyhrál Nelson Piquet, který zajel čas 1:26:584, druhé místo časem 1:26:671 vybojoval Alain Prost. Pomalu se stávalo tradicí třetí místo Elia de Angelise, v Monze zajel čas 1:27:538. Na závod se přijel podívat i legendární Juan Manuel Fangio. A udělal dobře, neboť o dramatické situace zde nebyla nouze. Monza je trať náročná pro techniku, a ani tento ročník nebyl výjimkou.

Start vyšel nejlépe de Angelisovi, který se prosmýkl mezi vozy Piqueta a Prosta. Bohužel už před první šikanou se před něj dostal zpátky Piquet, a v následujícím úseku i Prost. I v dalších kolech se Ital propadal hlouběji a hlouběji, až jej ve 14. kole zastavila porucha převodovky. Ale zpět do boje o čelní pozice.

Už po třech kolech ze závodu odstoupil hlavní favorit na vítězství, Alain Prost, kterému vypověděl službu motor. Na druhé místo se posunul Tambay, který jel skvěle (startoval až jako osmý), za sebou měl Teo Fabiho, který v závěru sezony předváděl podstatně lepší výkony. V 7. kole sice udělal hodiny při pokusu předjet Tambaye, a propadl se až na osmou pozici. Během sedmi kol se však dokázal vrátit zpět na třetí příčku, ovšem Lauda, kterého předjel, se jej držel jako klíště.  V 15. kole však pro Brabham přišla pohroma. Z Piquetova motoru se začalo hustě kouřit, a to znamenalo jediné – konec závodu. Do vedení závodu se tak překvapivě dostal Tambay, který měl na dvojici Fabi- Lauda velký náskok. Za zmíněnou dvojicí jel Alboreto s Warwickem.

Úmrtnost vozů byla vysoká, v polovině závodu už chyběla polovina vozů. Po polovině závodu se situace uklidnila, avšak drama přišlo v samém závěru, kdy vozy začaly odpadávat jako na běžícím pásu. V 43. kole odpadl sedmý Marc Surer, třetí Teo Fabi(Lauda jej tři kola před tím předjel), a také první Patrick Tambay. O další dvě kola následoval Thierry Boutsen a Eddie Cheever, v 48. kole přibyl v seznamu odpadlíků Huub Rothengatter a Piercarlo Ghinzani. Na trati tak zůstal z favoritů jen Niki Lauda, který si bezpečně dojel pro vítězství, i když trochu šťastné. Druhé místo v cíli obsadil Michele Alboreto, a třetí Riccardo Patrese. První body v kariéře si mohl připsat Stefan Johansson, který dojel čtvrtý. Na bodech sice dojeli i Jo Gartner a Gerhard Berger, ovšem tito jezdci nemohli bodovat z toho důvodu, že nebyli přihlášeni na celou sezonu.

Pořadí v závodě: 1. Niki Lauda, 2. Michele Alboreto, 3. Riccardo Patrese, 4. Stefan Johansson, 5. Jo Gartner, 6. Gerhard Berger

Nejrychlejší kolo závodu: Niki Lauda 1:31:912

7. října 1984, okruh Nürburgring, Německo, 67 kol

Po osmi letech se F1 vrátila na Nürburgring, ovšem ne na 22 kilometrů dlouho trať, nýbrž na moderní okruh s perfektním zázemím a bezpečností.  Jezdci si pochvalovali povrch tratě a velké únikové zóny, na druhou stranu si však stěžovali na to, že okruh je sterilní a nejde tak dobře předjíždět. Také diváci byli zklamáni. Tribuny byli umístěné hodně daleko od trati, nazlobeně říkali, že ke vstupenkám měli pořadatelé dávat i dalekohled, aby alespoň něco viděli.

Kvalifikaci opět vyhrál Nelson Piquet, když na nové trati zajel čas 1:18:871. Druhé místo vybojoval Alain Prost časem 1:19:175, a třetí příčka patřila Patricku Tambayovi s časem 1:19:499. Vedoucí muž šampionátu Niki Lauda, zajel až patnáctý čas, což bylo velké zklamání, ale už zde se více začali mechanici věnovat Prostovu vozu. Podezření na to, že tým „jede“ na Prosta se však potvrdilo až v závěrečné Grand Prix.

Okamžitě po startu šel do čela Prost, neboť Piquetovi se start nepovedl. Před Brazilce se dostal i Tambay. Po průjezdu první šikanou však kamery sledovaly havárii pěti vozů, kterou způsobil Ayrton Senna. Závod skončil nejen pro něj, ale i pro Ghinzaniho, Bergera, Surera a Rosberga. Pořadí jezdců bylo následující: 1. Prost, 2. Tambay, 3. Piquet, 4. Warwick, 5. Alboreto, 6. Lauda.

Kromě této dramatické situace se však na trati mnoho nedělo, diváci mohli sledovat pouze stíhací jízdu Nikiho Laudy, který se propracovával kupředu, a po pěti kolech mu patřila šestá pozice. Rozestupy mezi jezdci nebyly velké a sem tam někdo zkusil i náznak útoku, avšak předjížděcího manévru se diváci zatím nedočkali.  O mírné vzrušení se postaral Lauda, který vyrobil ukázkové hodiny a ztratil spoustu času na soupeře, a z boje o pódium byl vyřazen, a také Nigel Mansell, kterému se zadřel motor, dostal se do hodin a jeho vůz nakrátko vzplanul, než jej jezdec za pomoci maršálů uhasil.

Ke změně na předních pozicích došlo až v 42. kole kdy pro poruchu odpadl Tambay. A aby byl Renaltův box kompletní, o šest kol později skončil i Warwick. Prost si mezitím suverénně jel pro vítězství, kterému ještě zaručovalo naději na titul. Druhý byl Piquet, ten však v předposledním kole podlehl Alboretovi. Italovi pár metrů před cílem přestalo fungovat palivové čerpadlo a setrvačností projel cílem, aniž by tušil, že ve stejném okamžiku došlo palivo Piquetovi, a tak mu druhá příčka zůstala. Oba jezdci zastavili své vozy před výjezdem z boxů, a oba krčíce rameny odešli ke stupním vítězů, kde museli chvíli počkat na vítězného Prosta.

Pořadí v závodě: 1. Alain Prost, 2. Michele Alboreto, 3. Nelson Piquet, 4. Niki Lauda, 5. René Arnoux, 6. Riccardo Patrese

Nejrychlejší kolo závodu: Michele Alboreto a Nelson Piquet 1:23:146

21. října 1984, okruh Estoril, Portugalsko, 70 kol

Po 24 letech s formule 1 vrátila do Portugalska na nově vybudovaný okruh Estoril. Bohužel zde se ukázalo, jak budou nové tratě vypadat. Jezdci si stěžovali na nemožnost předjíždění, a okruh byl kritizován stejně jako nový Nürburgring kvůli sterilnosti. Avšak diváky více než hodnocení okruhu jezdci, zajímal souboj o titul. O tom, že jej získá jezdec McLarenu, bylo už dávno jasné, ale který z nich to bude? Ron Dennis se rozhodl pro Alaina Prosta. A aby Lauda „nedělal potíže“ byl odstaven už v kvalifikaci. V páteční kvalifikaci doplatil na to, že mechanici mu natankovali vždy málo paliva, a jednou dokonce zůstal na trati stát se suchou nádrží, a když se dostal do depa, už se pracovalo jen na voze Prosta. Lauda přece jenom vyválčil dvanácté místo, což v boji o titul nebylo nic moc. V sobotu bylo ještě hůř, když v jeho monopostu „někdo“ odpojil rozdělovač elektrického proudu a Lauda do této kvalifikace vyjel až v samém závěru, kdy se „závadu“ podařilo odstranit. Svůj čas zlepšil o jednu pozici, a dostal se tak do svízelné situace (ovšem ne svou vlastní vinou), neboť Prost startoval druhý. Pokud chtěl Lauda získat titul, musel v případě, že Prost vyhraje, dojet druhý, což na trati kde se nedalo moc předjíždět, nebyl lehký úkol.

Pole-position získla Nelson Piquet, který zajel čas 1:21:703, druhý jak už víme byl Alain Prost s časem 1:21:774, třetím místem zazářil Ayrton Senna, když zajel čas 1:21:936. Vše podstatné již bylo řečeno, pojďme na poslední závod sezony…

Start se Piquetovi ani Prostovi příliš nepovedl. Oba dva předjel jak Rosberg, tak Mansell. Přitom Rosberg startoval až čtvrtý a Mansell až jako šestý. Piquet navíc hned v první kole udělal hrubou chybu, když vylétl mimo trať a mohl děkovat štěstěně, že mohl pokračovat dál v závodě. Ani Lauda neodstartoval nejlépe, na chvíli se propadl dokonce až na čtrnácté místo, ale během prvního kola dokázal ztracené pozic vybojovat zpět.

Po osmi kolech se do vedení dostal Prost, nechtěl ponechat nic náhodě a ujížděl všem soupeřům. Jeho cíl byl jasný – vítězství. Proti byl Lauda, který také stoupal vzhůru, pomohly mu i problémy obou Renaultů, a de Angelise. Ovšem stále trčel za šestým Johanssonem, který opravdu působil jako mobilní šikana.

Na čele zatím došlo k další změně, když Mansell s Rosbergem podstoupil několik tvrdých soubojů. Nakonec byl Brit úspěšný a dostal se na druhé místo, skvělou čtvrtou příčku držel Senna, brzy se dotáhl na Rosberga a v 19. kole se před něj dostal. To jeho kolega Johansson stále odolával atakům Nikiho Laudy. Ten později o tomto závodě prohlásil, že nikdy nejel takhle riskantně, svůj styl popsal jako jízdu kamikadze. Právě tento popis sedí na manévr, jakým se nakonec před Johanssona dostal. Byl to opravdu riskantní manévr, který však Laudovi vyšel. O kolo později již dalším manévrem překonal Alboreta. Ani Rosberg Laudovi už takovou práci nedal, a spěchal za Sennou. Brazilec odolával jen dvě kola, a Lauda byl třetí! K titulu však potřeboval překonat ještě Nigela Mansella. Do cíle zbývalo ještě 37 kol, Brit měl slušný náskok, přesto se Lauda nevzdal. Ztrátu však stahoval pomalu, a už už se zdálo, že se Francie poprvé dočká titulu mistra světa. Jenže v 51. kole Mansell vylétl z tratě. Vypadalo to jako jezdecká chyba, avšak při návratu zpět na trať bylo zřetelně vidět kouř od předních brzd. Brit však bojoval, vrátil se zpět na trať, avšak musel jet pomaleji a Lauda byl brzy za ním, navíc o kolo později vylétl znovu, a než riskovat vážnou nehodu ze závodu odstoupil. Lauda se tak dostal na druhou příčku, která mu o půl bodu zajišťovala titul mistra světa. Do konce závodu se na bodovaných pozicích už nic nezměnilo, kromě šestého místa, kdy v samém závěru drtivě finišoval Piquet a vyválčil tak jeden bodík na úkor Tambaye. Alain Prost sice letos posedmé projel šachovnicovou vlajkou jako první, ale na titul to nestačilo, Lauda, vyhrál „jen“ pětkrát, ale na rozdíl od Prosta od GP Velké Británie vždy bodoval. V oslavách třetího titulu Nikiho Laudy, zanikl skvělý výsledek Ayrtona Senny, který dojel jako třetí, a Brazilec se mohl těšit na nový a konkurenceschopnější vůz, neboť měl podepsanou smlouvu s týmem Lotus na příští rok.

Pořadí v závodě: 1. Alain Prost, 2. Niki Lauda, 3. Ayrton Senna, 4. Michele Alboreto, 5. Elio de Angelis, 6. Nelson Piquet

Nejrychlehjší kolo závodu: Niki Lauda 1:22:996

Konečné pořadí v Poháru jezdců: 1. Niki Lauda 72 bodů, 2. Alain Prost 71,5 bodu, 3. Elio de Angelis 34 bodů, 4. Michele Alboreto 30,5 bodu, 5. Nelson Piquet 29 bodů, 6. René Arnoux 27 bodů, 7. Derek Warwick 23 bodů, 8. Keke Rosberg 20,5 bodu, 9. Ayrton Senna a Nigel Mansell 13 bodů, 11. Patrick Tambay 11 bodů, 12. Teo Fabi 9 bodů, 13. Riccardo Patrese 8 bodů, 14. Jacques Laffite a Thierry Boutsen 5 bodů, 16. Eddie Cheever, Andrea de Cesaris a Stefan Johansson 3 body, 19. Piercarlo Ghinzani 2 body, 20. Marc Surer 1 bod

Konečné pořadí v Poháru konstruktérů: 1. McLaren 143,5 bodu, 2. Ferrari 57,5 bodu, 3. Lotus 47 bodů, 4. Brabham 38 bodů, 5. Renault 34 bodů, 6. Williams 25,5 bodu, 7. Toleman 16 bodů, 8. Alfa Romeo 11 bodů, 9. Arrows 6 bodů, 10. Ligier 3 body, 11. Osella 2 body

Tak tedy dopadla sezona 1984. Alain Prost žehral na nešťastně ukončenou GP Monaka, nechybělo mnoho, aby bylo odjeto víc jak polovina závodu, a mohl brát plný počet bodů- Tím pádem by Laudovi druhé místo v Estorilu nepomohlo. Ale to je už donekonečna omílané kdyby…kdyby neuklouzl na oleji v GP Rakouska apod. Samozřejmě že ve Francii, kde ještě stále nepřekousli jeho útěk z Renaultu, Prosta už odepsali, mnozí už tvrdili, že na titul prostě nemá. Ovšem na druhou stranu je nutné přiznat, že Laudovi opravdu přálo až neskutečné štěstí (i přes podivnou týmovou hru v posledních dvou kvalifikacích), GP Monaka, kdy Prost nezískal plný počet bodů, GP Rakouska kdy zvítězil i přes poruchu převodovky, GP Itálie, kdy před ním odpadly oba Renaulty, a také poslední GP Portugalska, kdy mu cestu za titulem usnadnily Mansellovi potíže s brzdami.  Štěstí prostě přeje připraveným, a to Lauda byl. O rok později však Rakušan zažije vůbec nejhorší sezonu v kariéře. Tým McLaren mu připraví velmi nedůstojné loučení s kariérou, a zatímco Prost bude bojovat o titul, Lauda o dojetí v závodě. O tom však až někdy příště…upřímně doufám, že na další ročenku tak dlouho čekat nebudete…..