Jezdci Formule 1 mají své testy a tréninky, aby si "osahali" trať a vůz, bez tréninku ale nemohou být ani jezdci v ostatních vozech, které vyjíždějí na trať.

Pokud se na trať vypravíte dostatečně brzy ve čtvrtek před závodním víkendem, můžete sledovat, jak se safety car s medical carem vzájemně nahánějí po okruhu - alespoň podle zpravodajského serveru BBC.

To Mayländer a Tropenat vyrazili na trať, aby otestovali vozy, kamery a další vybavení. Čemu ovšem při té příležitost neodolají, je poměřit spolu síly.

"Mezi mnou a Jacquesem panuje trocha soupeřivosti," směje se Mayländer.

A nikdo se nad tím nepohoršuje, protože ačkoli německý závodník řídí "zpomalovací" vůz, neznamená to, že řízení vozu nemusí dát všechno.

Není to tedy pouhá záležitost dvou bývalých závodníků, kterým chybí akce, je to také průprava pro chvíle, kdy budou potřebovat všechnu rychlost, aby mohli dobře splnit svoje úkoly na trati mezi závodníky v rychlejších vozech.

"Když safety car vyjede na trať, vypadá to v televizi jako nuda. Vypadá to, že se jede velmi, velmi pomalu, já vím," říká k tomu Mayländer.

Vypadá, ale není. Vozy jsou vybaveny všelijakým funkčním přepychem, který vylepšuje výkon vozu, kterému Mayländer s oblibou říká "malý závoďák".

"Nejvyšší rychlost, které dosahuji například na dlouhé rovince v Silverstonu, je 250 km/h - ale ve srovnání s vozy Formule 1 to vypadá spíš jako stovka."

"Rozdíl mezi safety carem a vozem F1 je jako rozdíl mezi tryskovým letadlem a vesmírnou stíhačkou. Když to řeknu jednoduše, v safety caru Velkou cenu prostě nevyhrajete."

V safety caru sice nelze závod s monopostem F1 vyhrát, Mayländer ve svém voze ale musí na 22 jezdců na trati dohlédnout. Mít v zrcátkách smečku formulí - to určitě nelze brát na lehkou váhu.
Nemůže si jen tak volným tempem kroužit po trati. Musí jet dostatečně rychle na to, aby se minimalizovaly problémy, které potkávají monoposty Formule 1 při nízkých rychlostech - pokles tlaku v pneumatikách a přehřívání motoru.

Pokles tlaku v pneumatikách, způsobený příliš pomalou jízdou za zpomalovacím vozem byl jedním z faktorů, které mohly hrát roli v havárii Ayrtona Senny v Imole v roce 1994, jejíž smutné výročí si prvního května připomínáme.
Brazilský jezdec tehdy ztratil po fázi za safety carem (který tehdy jezdil podstatně pomaleji než dnes) kontrolu nad svým Williamsem v rychlé zatáčce s dosahovanou rychlostí až 300 km/h.
Pneumatiky, které ve kterých nebyl optimální tlak, zhoršily efekt, který měly na vůz hrboly v zatáčce.

Mayländer dnes dobře ví, že pokud nesešlápne pedál až na podlahu, může to mít vážné důsledky.

"Rychlost, kterou jedeme, je opravdu značná, je na limitu vozu," říká šestatřicetiletý Němec. "Na silnici byste tak jet nikdy nemohli. Jedu na 99% svého limitu. Nemůžu jezdit přes moje možnosti - to jedno procento zaručuje, že pojedu bezpečně.
Jezdci vědí, že na to musím opravdu šlapat, když mám o tolik pomalejší auto, ale když na mě tlačí, vím, že mohu ještě o kousek rychleji. Musíme spolupracovat.

Nemá to jednoduché, kromě jezdců musí sledovat ještě rádiové příkazy ředitele závodů Charlieho Whitinga, svého spolujezdce, musí mít na paměti nebezpečnost situace, kvůli které musel na trať vyjet, a v neposlední řadě chce také odvést bezchybný výkon, který od něho očekává publikum na tribunách a u televizních obrazovek. Celosvětová ostuda není právě něco, co by bývalého závodníka nadchlo.

"Tolik lidí se na to dívá v televizi, takže si musím dávat pozor a nedělat chyby," říká. "Pokud vyjedu mimo trať, každý se bude divit, co se to děje, a to je taky část nároků, které se na vás kaldou. Nesmíte dělat žádné chyby."

Mayländer, který si před svým prvním "startem ve Formuli 1" v roce 2000 vyzkoušel jednu sezónu v seriálu Formule 3000, si je ale svými schopnostmi jistý.

"Vím, co se odehrává v mozku závodních jezdců, Jsme jako jedna velká cirkusová rodina, která cestuje po světě. Všichni jezdci znají mou práci a respektují ji," říká německý jezdec, který se od svých závodnických začátků zná s Alexem Wurzem nebo Nickem Heidfeldem.

"Chybí mi soutěžení při závodech, ale safety car řídím rád, je to důležitá práce a jsem šťastný, že ji mohu dělat," říká.

Jedna věc mu ale podle všeho stále uniká - mít možnost projet se v pravém a nefalšovaném monopostu F1.

Safety car - první část
Safety car - druhá část

Zdroj: www.bbc.co.uk
Foto: Daimler