Rok se s rokem sešel a příznivcům fenoménu jménem Dakar už zase buší srdce při představě závodníků říticích se se svými stroji volným terénem, rychlostí vyžadující jak umění, tak odvahu.
Čeká nás teprve druhý ročník konající se na jihoamerickém kontinentě, ale i tak je přichystáno změn více než dost. Předně se pomyslný, 9000km dlouhý okruh pojede v opačném směru než loni. Pořadatelé poučeni z předchozích nezdarů zcela vypustili oblast patagonie kde se jelo stylem stop and go. Úzké, mnohakilometrové úseky jedoucí se stále na rychlostním limitu, střídané pravoúhlými zatáčkami, ve spojení s obrovskou prašností a nemožností předjíždět moc neodpovídaly Dakarskému duchu.
Technické přejímky konající se tentokrát pro všechny účastníky, bez rozdílu z kterého kontinentu přijíždějí, až v argentinské metropoli, čekají na 155 motorkářů, 29 pilotů čtyřkolek, 138 posádek automobilů a bugin, a 50 truckerů. České zastoupení ve všech kategoriích samozřejmě ani v 31. ročníku nejtěžšího motoristického podniku světa nebude chybět.

Start, cíl a tedy i hlavní město maratónu zůstává stejné, závod se ovšem 1.ledna vydá z Buenos Aires nejdříve do oblasti Cordoby, známé to krajiny ze světa WRC, Argentinské rally. 1.ledna ale ve skutečnosti proběhne jenom slavnostní odjezd závodníku do Colónu, bez měřeného úseku. Až 2.ledna je v plánu první speciálka. A jelikož soutěžácké tratě jsou bezesporu zajímavější než rovinky jedoucí se na omezovač, přece jenom předjíždění je na nich obtížné. Pořadatelé proto pro první dvě etapy připravili motorkářům a čtyřkolkářům jinou trasu, dohromady tedy během prvních dvou speciálů najedou zhruba o 100km méně než auta a kamiony.
Už třetí etapa ale nabídne skutečně otevřený terén, a v závěru i 30-ti kilometrový úsek přes obávané "bíle duny".
Čtvrtá etapa začíná dlouhým přejezdem přes pohoří Cordillér. Závodníci i jejich asistence budou muset překonat více než 4000 metrů nadmořské výšky, měřený úsek je pak zavede přímo do srdce soutěže, do Atacamy. V nejsušší poušti světa pořadatelé naplánovali pět následujících etap ! Nezbývá tedy než doufat že si jí závodníci narozdíl od loňska, kdy měly být její písky původně taky hojně zastoupeny, dosyta užijí. Tady to bude o zkušenostech, výdrži techniky i posádky a precizní navigaci. Hrubá síla motorů nebude rozhodujícím faktorem.

9.ledna se soutěž zastaví v Chilském městě Antofagasta v rámci volného dne. Relativně volného dne, protože technika toho za první půlku závodu hodně vytrpí a tak minimálně mechanici rozhodně oka nezamhouří.

V následujících dvou etapách soutěž opustí Atacamu, mezi soupeři by už měly být jasné časové rozdíly, ale s přibývajícím kamením a tzv. rozbíjecích úseků se může komukoliv stát cokoliv.
Přejezd jedenácté etapy znamená horské průsmyky na dohled od 6859 metrů vysoké Aconcaguy a návrat do Argentiny. Všichni se jistě těší poslední duny, a na pasti v podobě písku feš-feš. Nejlepší přirovnání je asi k cemetnu, tuny cemetnu ve kterých zapadnout znamená obrovské vypětí všech sil hlavně pro motorkáře, dostat stroj opět do pohybu. Poslední dvě etapy převážně po místních pampách znamenají návrat hrdinů 16.ledna zpět do Buenos Aires.

Co se jistě nezmění, jsou davy nadšených argentinců a chilanů starající se o potřebnou kulisu a hecování závodníků. V tomhle ohledu je jihoamerický Dakar famózní. Nezbývá než doufat v útlum všelijakého politikaření, v kus práce ze strany pořadatelů a pořádně si těch čtrnáct dní užít.

 

Zdroj: dakar.com