Régis Laconi, který byl v roce 2004 s týmem Fila Ducati tak blízko titulu mistra světa, byl nucen skončit se závoděním po hrůzné nehodě při tréninku Kyalami před závodem WSBK v roce 2009. Vážné zranění krku a hlavy způsobilo, že jeho zdravotní stav byl dlouho značně problematický, ale díky pozitivnímu přístupu k léčení se mu nakonec podařilo zdravotní problémy překonat. Šestatřicetiletý Francouz si teď plně užívá života.

Régis se teď vrhl na jinou oblast, která je jeho vášní už velmi dlouho. Na silniční cyklistické závody. Cyklistickým sportem je teď úplně posedlý. Místo na strojích Ducati nebo Kawasaki WSBK teď jezdí na dvou kolech s „pohonnou jednotkou Régis“ a jezdí na nich velmi často.

Jízda na kole byla ve skutečnosti důležitým bodem, na který se Régis soustředil při procesu uzdravování. Přiznává, že to nějakou dobu trvalo, než se smířil s náhlým a bolestným odchodem ze sportu, který miloval víc než všechny jiné – z motocyklových závodů. „Musel jsem svou kariéru ukončit náhle. A když člověk není připravený skončit – po mentální stránce – je to opravdu velmi těžké. Bylo v tom všechno, co jsem dělával ve svém životě. Motorka, motorka a zase motorka. Jediné, na co člověk myslí, jsou motorky a potom je ze dne na den nucen odložit motocykl a říká si: Co dnes budu dělat? Zpočátku to pro mne po té nehodě bylo opravdu těžké. Musím vyjádřit velké poděkování svým rodičům.“

Po krátkém období, kdy si užíval života a trochu to přeháněl, jak sám tvrdí, našla jeho soutěživá nátura nový ventil – objevil silnice kolem svého bydliště v jižní Francii a svoje jízdní kolo. Pro člověka, který se před dvěma lety dostal na závodní trati na samotný práh smrti, bylo jeho uzdravení pozoruhodné. Umožnilo mu dosáhnout pozoruhodných výkonů na novém druhu stroje.

„Pro cyklistiku nemám zrovna ideální postavu. Měřím 175 cm a vážím 73 kg, ale po tělesné stránce jsem na tom mnohem lépe než dřív. Abych se dostal s kolem na tuhle úroveň… nebylo možné, abych takový byl, když jsem jezdil ne motocyklech WSBK. Teď jsem udělal velký krok vpřed po tělesné stránce a ve srovnání s dřívějškem nejsem nikdy unavený, dokonce ani po stokilometrové vyjížďce. Často jezdím dopoledne a potom odpoledne znovu. Nedávno jsem zvládl 250 km na jeden zátah, včetně velkého stoupání, během devíti hodin!“

Laconi je stále ještě fanouškem závodů WSBK, zejména formátu, který představuje dva závody o každém závodním víkendu, a čas od času dává hodiny v závodní škole pro Ducati France, ale na standardních silničních motocyklech.

„Jsem připravený během sezony zajet nějaké ty závody."

Když jsme teď viděli odejít dva dvojnásobné mistry světa – James Toselanda a Troye Corsera, je to obzvlášť vhodná doba na to, abychom nezapomínali na jezdce této třídy, který vyhrál 11 závodů WSBK, Régise Laconiho.

Zdroj: www.worldsbk.com