O minulém víkendu, ve dnech 3. a 4. září, se konaly další oblíbené závody na přírodním okruhu v Kyjově. Organizátoři závodu to tentokrát vůbec neměli jednoduché. Kyjovský okruh vede ulicemi města. Zatímco pro motocyklového fanouška je zvuk motocyklů jako rajská hudba, obyvatelé ulic, kterými vede závodní trať, se většinou na závody dívají s poněkud menším nadšením.

O víkendu chtějí klid, chtějí odpočívat, to je ale v době konání závodů poněkud komplikované. Složitá je dopravní situace a parkování v době uzavření okruhu. Jednoduché to nemají obchody, které mají sídlo v místech, kudy vede trať. Opozice proti závodům ještě zesílila po loňském Kyjovském okruhu, kdy z různých důvodů došlo ke zpoždění a nedělní závody skončily až večer.

Pořádání letošního okruhu předcházela dlouhá jednání. Za pořádání závodů se přimlouval pravidelný návštěvník Kyjovského okruhu, šestinásobný mistr světa, bývalý britský závodník Jim Redman http://en.wikipedia.org/wiki/Jim_Redman, který letos oslaví osmdesáté narozeniny. Organizátoři slíbili maximální ohleduplnost a striktní zachování nočního klidu. Snížili také počet kategorií, takže tentokrát byly vynechány například zajímavé závody sidecar.

Záštitu nad pořádáním závodu převzal senátor ing. Zdeněk Škromach, jihomoravský rodák. Zdravici poslal i jihomoravský hejtman JUDr. Michal Hašek. Nakonec vedení města v čele se starostou Mgr. Františkem Luklem (snad trochu i díky Motorelaxu, který se také přimluvil) vyšlo organizátorům vstříc a přípravy mohly začít.

Do Kyjova jsme dorazili kolem sedmé večer. Trochu jsme bloudili, než jsme našli kyjovské nádraží, u kterého je tradičně depo. Depo bylo plné, ale přece jen ne tak přeplněné jako loni, takže se nám podařilo najít místo pro parkování, díky Dušanovi Novosádovi, který už měl pro nás připravený stan. Čekal nás taky vynikající mechanik Tomáš Varadínek, bývalý mechanik Martina Loichta.

Vybalili jsme motorku a vydali se za vyřizováním formalit. Vedení závodu zkontrolovalo závodnickou licenci, vydalo příslušné dokumenty, dostali jsme papírové „náramky“ pro závodníka, mechanika a doprovod a také jsme si vyzvedli povolení pro novináře, abychom se dostali i na místa, kam běžně diváci nemohou. Následovala technická přejímka – velmi pečlivá (až moc), včetně zápisu čísla motoru a přesných údajů na závodnické přilbě.

Než jsme se vydali na prohlídku depa, trochu jsme se projeli autem po okruhu, abychom aspoň věděli, kudy trať vede, protože to pro našeho závodníka opět byla velká neznámá. Když jsme se vrátili, depo už dunělo životem. Páteční večer obvykle slouží k tomu, aby člověk obešel známé. Právě to byl i náš program. Ta setkání bylo ovšem potřeba i zapít. 

První, koho jsme vyhledali, byl samozřejmě Dušan Novosád, majitel motorky, kterou jsme si pro Kyjov vypůjčili. Pro Dušana je závod v Kyjově domácím závodem, protože jezdí pro Motoklub Kyjov, i když žije v severních Čechách. Se závody v Kyjově má bohaté zkušenosti. Už před závodem byl ve své kategorii na druhém místě v letošním Poháru přírodních okruhů. Na druhém místě skončil i v loňské sezoně.

Mezi návštěvníky okruhu nemohl chybět Moravák Hynek Pavliš, veterán, který byl k vidění na závodních tratích snad třicet let. Kromě závodnických zkušeností má za sebou i praxi konstruktéra – byl jedním z těch, kteří vytvořili někdejší motocykl Hykati. ( http://www.super-moto.cz/rubriky/historie/hykati-125-breclavska-trojka_38692.html ) Dnes už samozřejmě nezávodí, ale pokud to jde, nenechá si ujít příležitost zase se nadýchat té známé atmosféry v depu.

Potkali jsme známého ostravského novináře a fotografa Jiřího Franka, autora skvělé dvoudílné monografie o historii československého motosportu. Na okruh dorazil hořický Olda Podlipný, devítinásobný vítěz známého závodu 300 zatáček Gustava Havla, jako obvykle v doprovodu svých bratrů. V Hořicích a okolí je díky tomuto závodu motosport velmi populární, takže hořičtí závodníci byli bohatě zastoupeni i v Kyjově, stejně jako minule na Těrlicku, kde jich bylo v různých kategoriích snad patnáct.

Nechyběl samozřejmě Michal „Indi“ Dokoupil a jeho přítelkyně Veronika Hankocyová, která také závodí, ve třídě 125SP. Ředitel závodu Miroslav Frodl, bývalý závodník, tady byl nejen jako obětavý organizátor, ale i jako otec mladého jezdce Filipa Frodla. Nechyběl ani František „Vampír“ Weigel, který se kolem motocyklových závodů pohybuje pěknou řádku let.

Po výrazném ochlazení ke konci týdne následovala překvapivě teplá noc a příjemné ráno. Po půl deváté byla uzavřena trať a v devět vyjely na trať první motocykly, na dvacetiminutové tréninkové jízdy. Jako poslední absolvovala trénink spojená třída 125 a 250 GP, kde jezdí mimo jiné Dušan Novosád a Olda Podlipný a kde si chtěl znovu zkusit závodění i náš motorelaxový jezdec.

Neznámá trať, málo zkušeností s vypůjčeným motocyklem (celkem sedm kol na Těrlickém okruhu), chybějící intenzivní tréninková příprava před závodem… zázraky se nedaly čekat. Čas nic moc, ale motocykl fungoval bez problémů, jen ta převodovka se chovala nějak divně. Byl před námi ještě odpolední trénink, takže se všechno ještě mohlo zlepšit. V každém případě byl spokojený, že po fyzické stránce zvládá jízdu na motocyklu docela bez problémů, i když neabsolvoval žádný speciální trénink před závodem.

Odpolední tréninky začaly ve 12.30, poslední kategorie zahajovala ve tři hodiny. Náš jezdec vyrazil na trať, ale jízdy si opravdu moc neužil. Hned v druhé zatáčce se utrhlo hrdlo výfuku. Tím pro něho trénink skončil. Pomalu dojel s řvoucí motorkou do depa. Náhradní nebyl k dispozici – není to zrovna takový díl, který by člověk vozil na závody s sebou. Prohlídka motocyklu potvrdila, že je nutné rychle vyhledat někoho, kdo by výfuk svařil, díky učňovské dílně a Frantovi Vařachovi se to povedlo.

Maximální počet jezdců na trati byl 22, ale přihlášených jezdců bylo v této kategorii málo, takže k tomu, aby se jezdec kvalifikoval, stačilo najezdit pět kol. Nezbývalo než doufat, že při závodě nepřijde další katastrofa a že tentokrát to všechno dopadne dobře.

Po skončení sobotních tréninkových jízd proběhl první závod jezdců kubatury 600 ccm – bojovali o získání Poháru Petra a Tomáše Hlavatkových. Petr Hlavatka zahynul před dvaceti lety při závodech na ostrově Man (http://www.kyjovskyokruh.com/clanky/vyroci---jubilea/petr-hlavatka---60-roku.html ) a jeho syn Tomáš zemřel o šest let později po havárii na Autodromu v Mostě.

Pohár získal favorizovaný Michal Dokoupil s náskokem téměř jeden a půl sekundy. Domácí Olin Hanák ze Slavkova (jezdí pro Motoklub Kyjov) byl dvanáctý.

Sobotní noc v depu byla ještě poněkud hlučnější než ta páteční, dokonce bylo i ohlášené hudební představení, ale to nakonec bylo ukončeno předčasně, aby nebyl rušen klid místních občanů. Na dodržování nočního klidu pečlivě dohlížela místní policie, která pomáhala zvládat dopravní situaci, která byla kvůli závodům přece jen poněkud výjimečná.

V neděli se trať uzavírala  v osm. Před zahájením závodů pobavila diváky kaskadérská show a potom už to všechno vypuklo.

U mikrofonu stál zkušený komentátor Karel Březina. Pozdravil jezdce a diváky. Jezdcům popřál hodně štěstí při závodech a divákům zajímavé zážitky. Průběžně informoval i o tom, co se děje na Nürburgringu, kde se o tomto víkendu jely závody WSBK, a v Monze, kde se jela motocyklová Velká cena.

Jako první – v 10.15 - závodila třída Klasik do 175 a 250 ccm. Vítězem nižší kubatury se stal havířovský Marek Vrána, který zvítězil i v domácím závodě na Těrlicku. V této kategorii závodil mimo jiné pětašedesátiletý Eduard Klímek starší, zatímco jeho syn Eduard tentokrát byl v Kyjově pouze jako divák po zranění na Těrlickém okruhu, a také dokonce čtyřiasedmdesátiletý Milan Šobáň st., jeden z nejstarších účastníků letošního Kyjovského okruhu. Ve vyšší kubatuře zvítězil po startu z pole position s přehledem a s čtyřsekundovým náskokem domácí Lukáš Bělič na Yamaze v barvách, které používal Jarno Saarinen (Motorelax dodal informaci, jaké barvy to přesně byly :-))).

Závodníci dojeli do cíle a proběhlo předávání pohárů. Folklórní tradice připomněly dívky v místních krojích. Kromě nich předávala ceny i atraktivní finalistka soutěže o Miss České republiky.

O hodinu později vyjela na trať spojená třída Klasik do 350 + 500 + 750 ccm. V nejnižší kategorii závodil například legendární německý jezdec na motocyklu MZ, dvaasedmdesátiletý Heinz Rösner, který má své motocykly vypulírované, jako by právě opustily výrobní linku. Zvítězil Vítězslav Hatan z Mirošova. V prostřední kategorii projel kolem šachovnicové vlajky jako první Patrik Jurák z Brna a v nejvyšší Petr Kunz z Loukova. Ve třídě 750 ccm jel i pětasedmdesátiletý František (Frankie) Mrázek, zřejmě nejstarší účastník kyjovských závodů. 

Sluníčko pořádně připalovalo a jezdci se ve svých kombinézách důkladně zapotili. Ti, kteří už měli jízdu za sebou, obvykle honem zamířili k stánku s občerstvením, kde kromě alkoholického piva čepovali i nealkoholické, protože alkohol a závodění na motocyklu spolu moc nejde dohromady. Jeden z jezdců ovšem zřejmě uvažoval jinak, protože právě kvůli alkoholu se závod nakonec musel obejít bez něho a na start nastoupil náhradník.

Odpoledne vyjeli jako první ti, kteří soutěžili o Pohár třídy 250SP. Zvítězil Jan Vysloužil.

Po ukončení závodu přilákala diváky ke trati ukázková jízda osobností – Motoparáda 2011. Na trať vyjel slavný britský host Jim Redman na Hondě. Tituly mistra světa získal ve třídách 250  ccm (1962 a 1963) a 350 ccm (1962,1963,1964 a 1965)

Dalším jezdcem byl Frankie Mrázek na motocyklu Triumph. Svůj první závod mistrovství ČSR absolvoval už v roce 1958. V roce 1962 získal titul mistra republiky ve třídě do 350 ccm. V roce 1965 emigroval do Kanady, kde později také závodil. (http://www.motorkari.cz/motosport/silnicni/ostatni/frank-mrazek-v-bmw-cupu-7238.html ). Čestné jízdy se zúčastnil také Jan Dobiáš, někdejší mistr republiky ve třídě 125 ccm (1984). Jel na motocyklu MZ.

Na motocykl Yamaha nasedl také Miroslav Frodl, který jezdil v mistrovství republiky do roku 1991. Eduard Klímek starší má za sebou jedenáctileté působení v mistrovství republiky (1972-83) a se závodní dráhou se dodnes nerozloučil.

Marián Troliga z Prešova získal dvakrát titul mistra republiky ve třídě do 500 ccm (1986 a 1987) na Suzuki. V mistrovství republiky jezdil celkem 14 let, až do rozpadu ČSFR.

František Vařacha vyjel na trať na motocyklu Bartol. V minulosti jezdil v mistrovství republiky a stále aktivně závodí na přírodních okruzích. V letošním závodě třídy do 350 ccm v Kyjově skončil na třetím místě.

Zdeněk Židlík jel na motocyklu MBA. V mistrovství republiky začal závodit už v roce 1960 a získal i titul mistra republiky ve třídě do 125 ccm (1970).

Jaroslav Zavrtálek ml. z Kyjova předvedl jízdu na motocyklu Jupiter. V mistrovství republiky jezdil v 80. letech. Na motocyklu OSSA předvedl ukázkovou jízdu Milan Šobáň starší z Uherského Hradiště. V mistrovství republiky závodil hlavně v 70. a 80. letech a přírodní okruhy dodnes neopustil.

Prvním odpoledním závodem byla soutěž o Pohár 125SP. Zvítězil Jakub Vojtíšek z Hořic a na druhém místě skončil Olin Hanák z Motoklubu Kyjov. 

Následoval boj o Pohár kubatury 600 ccm. Vítězem se opět stal skvělý Michal Dokoupil, kterému mohli snad konkurovat jen František Loučka a Josef Duchan, kteří obsadili druhé a třetí místo na pódiu. Čtvrtý v pořadí měl už dvaadvacetisekundovou ztrátu na vítěze.

A před námi byl už jen závěrečný závod Kyjovského okruhu – společný závod třídy 125 a 250GP (v silnější kubatuře startoval jediný jezdec), kde měl dostat příležitost i náš motorelaxový jezdec. Byla otázka, jak se bude chovat motocykl s čerstvě opraveným výfukem. Také řazení nefungovalo tak úplně perfektně.

Protože ale bylo jasné, že o vítězství se tady bojovat nebude, byli jsme celkem v klidu. Závod byl odstartován. Přední místa ihned zaujali favorizovaní jezdci. Start našemu jezdci tak úplně nevyšel – nepodařilo se zařadit jedničku, zhasl motor a bylo nutné znovu nastartovat. Objel okruh, motorka fungovala, ale na dlouhé cílové rovince, kde jel opravdu naplno, byl jeho motocykl viditelně pomalejší než motocykly vedoucích závodníků. Zřejmě by bylo potřeba stroj lépe vyladit, protože na něm už dlouho nikdo nejezdil.

Ani tentokrát však našemu jezdci nebylo souzeno, aby viděl šachovnicovou vlajku. Nakonec bylo všechno jinak, skončilo to předčasným návratem do depa…  Pro letošek už pokoušet osud nebudeme. Do třetice to možná zkusíme napřesrok.

Vítězem posledního závodu se stal Patrik Kolář, na druhém místě byl německý jezdec Rene Lohse a jako třetí dojel do cíle Dušan Novosád. Hořický Olda Podlipný byl čtvrtý.

Poslední předávání cen, Karel Březina se od mikrofonu rozloučil s jezdci i s diváky a Kyjovský okruh pro letošek skončil. Bude se konat i příští rok? Těžko říct. Organizátoři všechno zvládli na jedničku, ale teď je zase určitě bude čekat velký boj, spousta přesvědčování a přemlouvání. My, kteří motocyklovým závodům fandíme, máme jasno o tom, co bychom si přáli. Nezbývá nám, než držet organizátorům palce a doufat, že všechno dopadne dobře.

Dodatek: Ještě velký dík Igoru Daňkovi, který dělá úžasnou práci. Stránky Kyjovský okruh jsou jedničkové! Dík všem Kyjovjským za to, že jsem startoval jako mediální partner Motorerax. Moc si toho vážím.

Zdroj: Motorelax
Foto: Motorelax