Indi se po sérii závodů konečně vrátil zpět do ČR, aby si dal týden pauzu, a o víkendu si trochu užil obrácené role „mechanika a deštníkáře" na přírodním okruhu ve slovenských Kopčanech.

Kopčany se nacházejí hned za hranicemi, kousek od Hodonína. Je to trať ve tvaru obdélníku o délce 2200 m. (Původně byla délka 3400 m, ale trať byla letos o úsek okolo kostela zkrácena kvůli nekvalitnímu povrchu, což by se ale mělo do příští sezony vyřešit).  Po nájezdu na trať jezdce čekala delší rovinku s velmi mírnou pravotočivou zatáčkou. Následovala levá zatáčka přes „roh“, tedy 90° mezi dvě budovy. Kratší úzká ulička končila opět levotočivou zatáčkou, jejíž výjezd vedl opět na delší rovinku, kde byl i start/cíl. Po cílové rovince přišel na řadu právě zmíněný zkrácený úsek okolo kostela, kde byla levá zatáčka ve formě takového menšího vracáčku a následovala série tří krásných esíček, z nichž se vyjelo na zpět na první rovinku.

Mimo veteránů se zde jely třídy 125 SP a GP a 250 SP a GP, Sajdy a SuperMona a tzv. třída O-Parada, kde se jelo vše možné, tak se na start dostalo jedno GSXR, jedna GPZ900R, a dále nějaké 250, 125 a veteráni.

Na místo jsme dorazili v sobotních pět ráno s motocyklem Cagiva Mito zapůjčeným od Martina Turny alias Matese-9 do třídy 125 SportProduction. Indi měl původně opravdu dělat jen doprovod (mě pozn.autora :-D), ale to by nebyl on, aby nedostal chuť si novou trať a hlavně motorku, na které nikdy neseděl, vyzkoušet. Přece jen se dvoutakt chová naprosto jinak, a tak jsme byli zvědaví, jak si povede! Indi by rád jezdil příští rok třídu 125 pravidelně na všech našich i sousedních přírodních tratích, pokud bude mít možnost.

Vzhledem k tomu, že byl okruh obnoven po několika letech, neměli jezdci výhodu znalosti tratě. Indiho jsme přihlásili do třídy O-Paráda a již z prvního tréninku bylo zřejmé, že se mu „dváca“ evidentně zalíbila. Jeho časy byly natolik dobré, že by ve třídě 125 SP určitě bojoval o bednu. Druhý trénink bohužel nestihl, protože začalo pršet, a než jsme stačili přezout, bylo po něm.

Do závodu jsme nastoupili na mokrých gumách, i když bylo sucho, což se projevilo klouzáním zadního kola, ale naštěstí nic strašného. Indi si vedl velmi dobře a „na vlajku“ dokončil závod na čtvrtém místě za GSXR, GPZ a 250. Vtipnější ovšem bylo, že i tak nedojel opět bez poháru, protože se svojí jízdou trefil do druhého místa v pravidelnosti. No jo… někdo může dělat doprovod a stejně odchází s věncem na krku. Tomu se říká nespravedlnost.

Zdroj: Veronika Hankocyová