Tento víkend se jede závod v Talladeze. Jak již bylo řečeno, jedná se o nejdelší, nejrychlejší a možná i nejlepší závod sezóny. Jezdci zde dosahují rychlostí blížící se k 200 mílím za hodinu. Tvar tratě a klopení v zatáčkách dává jezdcům možnost jet po celou délku tratě na plný plyn. Díky šířce oválu jsou zde vidět momenty, kdy jedou hned čtyři vozy vedle sebe.

Vysoká rychlost a přehuštěné pole, jsou výborné podmínky pro neobyčejné momenty. Ano, bouračky, havárie, karamboly, skřípění brzd a nekonečné opakování během televizních přenosů. Od doby co se na tratích jako Talladega či Daytona uplatňují tzv. „restrictor plates“, tedy „škrtiče“ výkonu a tím i maximální rychlosti vozu, se jezdci pohybují na dráze ve velkých balících. Platí zde tedy pravidlo – pokud má problém jeden, mají problém všichni. „The Big One", je označení pro havárie velmi charakterizující závodění NASCAR.

Zde je několik ukázek toho, jak se takový The Big One vyrábí. První ukázka je ze závodu Busch Series z roku 2002. Vše se odehrálo na začátku závodu, díky prořídlému poli po velké havárii, věřte nebo ne, prořídli i řady diváků. Na trati moc závodu-schopných jezdců nezbylo. Tato nehoda je pokládána za největší v historii NASCAR vůbec. Největší alespoň co se do počtu poškozených vozů týče (VIDEO)

Vůbec největší počet vozů se do jedné havárie zapojilo na trati v Daytoně v roce 1960. Počet jezdců, kteří se rozhodli upravit své vozy přímo trati je údajně 37. šlo však o závod nižší soutěže Sportsmam Series – havárie se tedy nepočítá do série NASCAR (VIDEO)

Hromadně havarovat se dá v zatáčce (VIDEO), uprostřed tri-oválu (VIDEO) i na protilehlé rovince (VIDEO).

Ovály Talladega a Daytona však nabízí ještě jedno nevšední řešení, jak zdemolovat závodní vůz. Akt zvaný „airborne“ je popisován jako velmi tichý. Vůz se vznese do výšin, opustí zemský povrch, po dopadu zpět na vozovku zpravidla následuje kolotoč kolem libovolné osy závodního vozu.

Rusty Wallace si podobný taneček vyzkoušel během sezóny 1993 hned 2x po sobě. V Daytoně (VIDEO) i v Talladeze (VIDEO) vyvázl bez škrábnutí. Od toho roku a na základě těchto havárií se v sérii NASCAR začaly používat „roof flaps“, tedy klapky podobné těm co se vyskytují na křídlech letadel. V momentě kdy se vůz přetočí do protisměru by se tyto klapky měly otevřít a přerušit tak „toku vzduchu“, který vůz nadzvedává.

Klapky neklapky, vzduchem se létá dále. Elliott Sadler si (ne)fungující klapky na střeše vyzkoušel v Talladeze také 2x po sobě. V roce 2003 na protilehlé rovince (VIDEO). O pár měsíců později pak napodobil Rusty Wallace, když cílovou páskou doslova prolétl.

Zmíněné „restrictor plate“ se zavedly po havárii v roce 1987, kdy Bobby Allison téměř vlétl mezi diváky (VIDEO). Úplně mimo trať se ocitl jeden z jezdců v sezóně 1993 (VIDEO).

Letos se používají vozy COT, bezpečnost se s nimi posunula opět o něco dál. Své by mohl povídat Michael McDowell (VIDEO). Drtivou většinu havárií NASCAR přežije jezdec bez úhony. Věřme, že se v podobném duchu budou odvíjet i havárie, které nás teprve čekají. I když organizátoři dělají vše proto, aby se podobné momenty již neopakovali – havárie k závodění patří a jsou možná tou nejlepší reklamou jak přilákat senzace-chtivého diváka.

Zdroj: Motorelax