Massimo Tamburini je slavný a vlelmi úspěšný italský konstruktér motocyklů. Během svého života pracoval pro různé výrobce motocyklů, včetně firem Cagiva, Ducati, MV Agusta a Bimota.

Žije v San Marinu a zatím pracuje pro firmu Cagiva/MV Agusta. Začátkem prosince oznámil, že se svou prací skončí k 31. prosince 2008. Mezi jeho slavné modely patří například Ducati Paso, Ducati 916, Cagiva Mito, MV Agusta F4, MV Agusta Brutale.

První zkušenosti v motocyklovém průmyslu získal, když navštívil závod mistrovství světa v Monze 1961. Zaujal ho zvuk čtyřtaktu MV Agusta, na kterém jel italský závodník Tarquinio Provini, někdejší mistr světa (1957 - 125cc, 1958 – 250cc). (Pozn. redakce:Tato informace o Provinim na MV se objevuje i v rozhovoru za tímto článkem, ale podle jiných záznamů jezdil Provini toho roku na motocyklu Morini.) Konstruování motocyklů zasvětil celý život. Jeho motocykly se výrazně liší od motocyklů japonské školy. Byl spoluzakladatelem firmy Bimota – jeho společníky byli Edorado Bianchi a Giuseppe Morri, odtud název : Bi Mo Ta. Firma byla založena v roce 1973. V roce 1985 přešel do firmy Cagiva a konstruoval dnes klasický motocykl Ducati 916. Cagiva se pak spojila s firmou MV Agusta. V posledních 13 letech pracoval pro Centro Ricerche Cagiva (CRC) v San Marinu a spolu se svým týmem konstruoval skvělé výkonné sportovní motocykly na světové úrovni. Firmu MV Agusta v současnosti vlastní americká firma Harley-Davidson.

„Zasvětil jsem významnou část své kariéry v oblasti kontruování motocyklů firmě Cagiva a MV Agusta a jsem nesmírně hrdý na krásné a zajímavé motocykly, které jsme vytvořili,“ uvedl Tamburini podle oficiální zprávy firmy MV Agusta. „Bylo velmi těžké učinit rozhodnutí o odchodu do penze. Věřím, že spolehliví a nesmírně talentovaní konstruktéři a inženýři v San Marinu budou pokračovat v tradici dokonalosti, která je příznačná pro firmu MV Agusta. Měl jsem to štěstí, že jsem během svých let s firmami Cagiva a MV Agusta mohl uskutečnit tolik svých snů. Těším se na další skvělé věci, které od této firmy ještě přijdou.“

„Massimo Tamburini je jednou z legend motocyklového průmyslu a firmě MV Agusta zanechal skvělé dědictví,“ řekl Claudio Castiglioni, ředitel firmy pro výzkum a vývoj motocyklů. „Schopnosti a dovednosti, které rozvíjel v konstrukčním středisku MV Agusta, jsou výjimečné a jeho myšlenky bude dál rozvíjet a propracovávat tým, který shromáždil a který vedl po mnoho let. Budeme ho postrádat, ale respektujeme jeho přání jít do penze a přejeme mu všechno nejlepší.“

Tamburini sám tvrdí, že jeho aktivity se budou v nejbližší budoucnosti týkat jiných oblastí, než je konstruování motocyklů. Spekuluje se však o tom, že bude možná spolupracovat s nějakým jiným výrobcem.

.............................................

Americké stránky superbikeplanet.com před časem zveřejnily rozhovor s tímto legendárním konstruktérem. Bylo to v době, kdy se ještě nehovořilo o jeho odchodu od firmy Cagiva/MV Agusta. Rozhovor vedl Dean Adams a zaznamenaly ho v původní podobě internetové stránky AMA Superbike. Autentický rozhovor, i když není nový, může jistě o práci tohoto konstruktéra říci víc než nějaké oslavné projevy jiných lidí.

................................................

Muž, který stojí za motocykly MV Agusta F4 a Ducati 916

Otázka: Řekněte mi prosím o svém životě před Cagivou a Ducati. Pracoval jste ve Velké ceně, že?

Massimo Tamburini: Můj život v motocyklovém průmyslu začal léty ve firmě Bimota, to bylo od roku 1973 do února nebo března 1983 – jedenáct let. Potom jsem rok pracoval pro tým R & D Gallina ve třídě 500cc Velké ceny s Frankem Uncinim. Potom jsem vstoupil do Cagiva Group – v roce osmdesát pět. V únoru osmdesát pět a dalo by se říct, že od té doby jsem se stal součástí Cagivy.

O: Na které modely, které jste konstruoval, jste nejvíc pyšný?

MT: Já se opravdu nerad ohlížím za minulostí. Když se ráno probudím, včerejšek je v podstatě zapomenutá věc. Jedna konkrétní vzpomínka, kterou si vybavím, je z období s Bimotou, kdy jsme vytvořili motocykl KB2 s motorem Kawasaki kubatury 500cc, protože tento motocykl představoval to, co bylo vždycky mou filozofií. Lehký motocykl.

Vzpomínám si na schůzku v Japonsku se Suzuki. Nějaký inženýr se mě zeptal, jaký podle mne bude motocykl budoucnosti. Jasně si vzpomínám na svou odpověď: 750cc s výkonem jako 1000cc a váhou jako 500cc. To byl můj tehdejší názor, myslím v roce osmdesát tři, tak asi před pětadvaceti lety. A tento názor mi zůstal dodnes.

Pro silniční motocykl to také platí. Podle mne je motocykl s výkonem 120 koní na zadním kole pro silnici víc než dost. Co je opravdu důležité, je minimalizace váhy.

O: Pracoval jste někdy na nějaké konstruktérské práci mimo motocyklový průmysl?

MT: Ne. Narodil jsem se s touto velkou vášní. Vzpomínám si, že když jsem byl malý kluk, maminka si vždycky stěžovala na tu posedlost motorkami, kterou jsem měl v sobě. A ta vášeň pokračovala a rostla s časem. Nemám zájem něco konstruovat mimo oblast motocyklů, i když mám rád technické věci obecně. Vždycky mě zajímala třeba letadla, ale teď, ve svém věku, mám pocit, že jsem svůj život naplnil, a jsem spokojený, když zůstávám u motocyklů. Myslím, že stále ještě dokážu něčím v této oblasti přispět a také prospět značce Cagiva, která se už stala mou rodinou.

O: Jsou i ostatní části vašeho života ovládány konstruktérskou prací? Máte pěkný dům nebo třeba vybavení, na které jste velice pyšný?

MT: Mým posledním velkým projektem byl dohled na práci na mém domě. Postavili jsme si menší vilu v San Marinu a byla to velká práce. Jsou tam využity různé tvary a vzory a všechny jsem přiváděl k šílenství. Dalo by se říct, že ve všem, co dělám, jsem velmi náročný. Nevadí mi, když pracuji v sobotu i v neděli, pokud mám nějaký konkrétní cíl, kterého chci dosáhnout. Jen sám Bůh by mi mohl zabránit v dosažení mého cíle.

Mám v sobě určité odhodlání, které mi nedovolí abych se smířil s něčím, co je horší, než by mohlo být. Ne, pokud mám nějaké konkrétní cíl a jsem si jistý, že ho můžu splnit, budu bojovat, dokud se nesplní.

O: Konstruoval jste Ducati 916. Byly  tam nějaké konstruktérské prvky, které jste nepoužil pro 916 a které jste použil potom u MV? Byly nějaké věci, které jste chtěl uskutečnit na motocyklu 916, ale nešlo to, protože šlo o dvouválec?

MT: Ano. Motocykl 916 byl předposledním projektem pro Ducati. Byl to projekt, který pro nás byl velmi důležitý v CRC (Centro Ricerche Cagiva), kde základ naší organizace tvořili mladí lidé, pro které ten projekt představoval určitou školu. Zpočátku jsme všichni v CRC pracovali na vývoji motocyklu 916. Potom, když se Ducati oddělila, přenesli jsme veškeré své znalosti a zkušenosti a také některé nové koncepce na práci na MV F4. Pokud by k tomu oddělení nedošlo, téměř jistě bychom místo toho dál vyvíjeli motocykl 916.

O: Mnoho lidí má pocit, že novější modely Ducati, po motocyklu 916, už nejsou skutečné motocykly Ducati, protože až příliš napodobují japonské motocykly. Co si o tom myslíte?

MT: Pokud hovoříme například o novém motocyklu 900SS, jednom z nejnovějších modelů, nebo o ST2, nikdy jsem nepodporoval koncepci ST2, protože podle mého názoru to byl pokus následovat příkladu japonského výrobku a jeho koncepce.

Japonská koncepce v italském provedení určitě nedopadne dobře. Japonci odvedou lepší práci. Pokud jde o motocykl 900SS, je trochu divný a nechci se k němu vyjadřovat. Mimo jiné proto, že konstruktérem tohoto motocyklu byl jeden z mých studentů, Pierre Terblanche. I když už měl vystudovanou vysokou školu, když k nám přišel, nevěděl, jak konstruovat motocykly. Byl u nás několik let a já jsem přesvědčený, že je to člověk, který má pozoruhodný talent. Má ale jeden problém. Nechápe technickou stránku věci. Pokud konstruktér dobře nechápe technickou stránku věci, nikdy nemůže zkonstruovat dobrý výrobek. Jen technik může zpočátku vytvořit dobrý výrobek a potom mu může pomoci dobrý designér.

O: Na které prvky, pokud jde o nový motocykl MV Agusta, jste nejvíc pyšný?

MT: Byl to projekt, který byl v určitých směrech snadný, ale v jiných byl nesmírně náročný. Snadný proto, že šlo o tak prestižní a historickou značku. Neměli jsme k dispozici žádné současné modely nebo součásti, což nám umožnilo vyhnout se veškerým kompromisům ve vztahu k masově vyráběným motocyklům, jako je třeba využití existujících součástí a podobně. Konstruovali jsme a sestavovali jsme všechno od úplného začátku, což přineslo své ovoce.

Těžké to bylo proto, že při práci na motocyklu 916 základní informace a instrukce pro konstruktérskou práci, které jsme dostali od Castiglioniho, určovaly, že máme vytvořit velice výrazný motocykl odpředu až dozadu. Motocykl, který by měl rysy jeho výrazné osobnosti. Na naší práci na konstrukci přední i zadní části motocyklu včetně výfuků pod sedlem se projevovala jeho výrazná osobnost. Měl to být motocykl, který by pozorovatel poznal i zezadu, aby to byl motocykl 916 a ne nějaký japonský motocykl. Dokonce i člověk, který tomu nerozumí, měl poznat, jaký motocykl to je.

Všechny tyhle nové nápady, které jsme použili při konstrukci motocyklu 916, nám ztěžovaly práci na motocyklu F4, protože konstruktérské zadání od Castiglioniho bylo opět stejné – vytvořit  motocykl, který by se výrazně lišil nejen od japonských strojů, ale i od Ducati. Proto ten hlavní rys motocyklu, výfuky byly předmětem intenzivního studia a testů. Na konci té práce mohu říct, že jsem stoprocentně spokojený.

O: Vyrůstal jste v Itálii, takže určitě máte mnoho vzpomínek na motocykl MV Agusta, když na něm jezdil Agostini a další. Jaké jsou vaše oblíbené vzpomínky? 
 
MT: Vzpomínám si, že poprvé jsem viděl MV na závodě mistrovství světa tady v Monze. Byl jsem na tribuně u druhé zatáčky Lesmo a bylo to v roce 1961. Byl to Agostiniho debut, ne na MV, ale na motocyklu Morini 250. Všichni čekali na Proviniho – ten tehdy byl na MV – až přijede do zatáčky Lesmo, a všichni volali: „Provini!“ „Provini!“

Místo toho přijel ten mladíček, který se jmenoval Agostini, jel na Morini a v prvním kole vedl, druhý byl Redman a třetí Provini. Po dvou kolech Agostini skončil kvůli problému s výfukem a později se měl stát skvělým šampiónem, kterého všichni známe. Ale co mne zaujalo, byl zvuk motocyklu MV. Takže moje vzpomínka je z roku jednašedesát a vztahuje se k tomu báječnému zvuku čtyřtaktu s otevřenými výfuky, což byla opravdu skvělá hudba.

O: Mnozí považují motocykl MV Agusta za motocykl století. Jak se na to díváte vy?

MT: Takový soud nemůžu vynášet já, i když jsme se opravdu snažili, abychom toho dosáhli. Byl to jeden z našich cílů, chtěli jsme vytvořit nový orientační bod pro sportovní motocykly tohoto typu.

O: Co je důležitější – vzhled nebo funkce?

MT: Tyhle dvě věci se nedají oddělovat. Dobře konstruovaný výrobek, na který se pěkně kouká, musí rozhodně být funkční. Ty dvě věci mohou a musí existovat vedle sebe.

O: Vytvořil jste především dva motocykly, které znamenaly určitý průlom: Ducati 916 a MV Agusta. Kolik takových pozoruhodných strojů ještě nosíte v hlavě? Kolik jich ještě můžeme čekat?

MT: Pokaždé, když dokončím nějaký projekt, ptám se sám sebe: Je možné tohle ještě překonat? Avšak každý den, každý měsíc, rok za rokem život člověka učí nové věci, přináší nové zkušenosti. Je zvláštní, ale vždycky vznikne něco nového, co překoná to, co bylo vytvořeno předtím. To je součást života.

Zdroj: Wikipedia, superbikeplanet.com, motorcycle-usa.com, fasterandfaster.net

Foto: archiv