Tak nevím, jak to vlastně je s popularitou francouzských jezdců v letošních závodech na Velkých cenách. Sylvain Guintoli i Randy De Puniet brázdí tratě v nejvyšší a nejsledovanější třídě MotoGP s nepříliš výraznými výsledky, zatímco v nejslabší a tradičně velmi vyrovnané kubatuře 125cc jede kvalitní závody dvacetiletý mladík z Tolouse - Mike Di Meglio. Kdo se dnes těší větší oblibě?

Možná to je opravdu Mike. Nikoho ve Francii neznám, ale pro odborníky (i ty francouzské) je cesta průběžně vedoucího Di Meglio první polovinou letošního ročníku více než imponující:

Úvod ročníku ale patřil především Simone Corsimu, který po třech závodech měl na Francouze 30 bodů náskok!  Pak ale přišly dva mokré závody (Čína, Francie), kde mu spousta bodů odplavala pryč a kde naopak ožil Mike. Vyhrál domácí Velkou cenu, což se žádnému Francouzi v této třídě nepovedlo už 26 let (Nogaro 1982, Jean-Claude Selini). Začal schopnostem motocyklu Derbi věřit, ale stále se ještě čekalo, jestli kvalitu udrží i v suchých závodech. Ty přišly vzápětí a výborné výsledky v Itálii (4. místo), ve Španělsku (1. místo) a ve Velké Británii (2. místo) jasně prokázaly jeho současné kvality. Především vítězství v Barceloně, kde odolal velkému tlaku Pola Espargaró i Gábora Talmácsiho, ale také vydařená stíhací jízda v Doningtonu z 20. místa na startu až na stupně vítězů. Mike Di Meglio nikdy ještě nevyhrál v kvalifikaci, ale to u této kategorie nepředstavuje nijak velký handicap. Všechno vykompenzoval velkou stabilitou v závodech a je jediným závodníkem v poli, který dojel na bodech zatím ve všech devíti Velkých cenách. Navíc vede také v počtu nejrychlejších kol v závodě. "Fastest lap" zajel v obou krátkých sprintech v Le Mans i v Assenu.

Simone Corsi je dalším vážným kandidátem na titul. Simone je pro Italy velmi důležitý. Od titulu Andrey Doviziosa z roku 2004 už se italský jezdec v konečném hodnocení mezi nejlepšími třemi vůbec neobjevil. Letos se rýsuje úspěch, ale speciálně tato kubatura je náročná disciplína. Pryč je doba, kdy Valentino Rossi vyhrál v této třídě 6 závodů v řadě (1997). Corsi zatím vede v počtu vítězství, ale to na pravidelné bodování Mika Di Meglio ještě nestačí. Dalším, kdo letos vynikl, je Andrea Iannone, který jel výborný závod v Číně a také v Anglii, kde nešťastně upadl. Je to závodník, který vede v počtu odjetých kol na špici závodu a to byl ve vedení pouze ve dvou závodech (Šanghaj, Donington). Škoda jeho výkyvů ve výsledcích.

Další silnou zemí je Španělsko. Letos měl velké ambice Sergio Gadea, který v Kataru po svém vítězství skončil v slzách v náruči doktora Costy. První vyhrání však z kapsy vyhání. Už v Jerezu došlo k hořkému probuzení, kdy po zbabrané kvalifikaci (12. místo - Gadeovo nejhorší v sezóně) odstoupil ze závodu z nebodované pozice. Letos už čtyřikrát vyšel úplně naprázdno, což je pro Martíneze dost nepříjemné. Přestává se dařit i Corsiho týmovému kolegovi Nicolasi Terolovi, který byl po třech úvodních závodech také ještě před Mikem Di Meglio. V posledních závodech už ale nic nejde a přestává se mu dařit. Sečteno a podtrženo - nejlepší Španěl je Joan Olivé, který letos už třikrát skončil na druhém místě. Joan spolu s Polem Espargaró podtrhuje kvalitní sezónu pro Derbi. Dobře se jeví i Marc Márquez na KTM, který vstoupil do MS až v Portugalsku, ale poslední závody je vidět na předním místech. Má velkou budoucnost.

Podle mého názoru začíná být pro Di Meglio velmi nebezpečný Gábor Talmácsi. Víc než Simone Corsi. Dá se říct, že je to veterán (27 let) a po inventáři Pablu Nietovi (28 let) je určitě nejzkušenějším jezdcem v této omladině. Fakt, že v posledním bláznivém sprintu v Assenu rázně zkrotil mládež, je podivuhodný. Čekal jsem opatrnější koncovku, ale Gábor ví, že už moc bodů rozdávat nemůže. Je schopen vyvinout velký tlak, navíc se zdá, i přes špatnou kvalifikaci v Assenu, že Martínezova stáj se vzpamatovala a zkvalitňuje svůj projev v závodech. V Jerezu byl tým Bancaja k smíchu, po Assenu se s Talmou zase počítá. On to má asi mnohem těžší než Di Meglio, protože Martínez mu v minulém roce dal k cestě za titulem na "přilepšenou" Gadeu s Faubelem, letos už je Gábor v roli celkem jasného lídra v týmu, ale zase nechodí ty stabilně dobré výsledky jako minulý rok. Di Meglio má v týmu učně Dominiqua Ägertera ze Švýcarska, takže Francouz má pozici jedničky mnohem jednodušší a tým se plně soustředí na něj.

Britská skupinka (Smith, Redding, Webb) občas vystrčí růžky, ale i od nich to chce projevovat stabilitu. Bradley Smith už letos zajel tři pole position, ale nějak to nestačí. Scott Redding má obrovské výkyvy, ale vítězství v Doningtonu všechno špatné zatlačilo do pozadí. Jsou to další z mnoha mladých kluků, kteří se teprve učí taktice v boji. Britské momenty jsou velkým zpestřením letošních závodů, ale to ještě na titul nestačí. Asi ani nemůžeme požadovat velkou vyzrálost od jezdců v tak nízkém věku.

Assen překulil ročník do své druhé půlky. Jsou tu dva závodníci, kteří odskočili pronásledovatelům. Začíná si věřit i Gábor Talmácsi, pro kterého je to rozlučka s touto třídou. V devíti závodech vyhrálo šest různých závodníků. Ještě je dlouhá cesta za titulem.

Zdroj: Marek Zuborňák