Kudrnatý Francouz Jacques Bolle závodil v mistrovství světa v letech 1980 až 1984. Dotvářel silnou a početnou kolonu francouzských jezdců v nižších třídách, kteří hodně míchali pořadím v závodech Grand Prix na konci 70. let (Bertin, Guignabodet, Espié, Fernandez) a na poč. let osmdesátých (Baldé, Tournadre, Ch.Sarron či Saul). Francouzi měli v té době i výborné motocykly vlastní produkce zn. Motobécane ve třídě 125cc s dvouválcovými motory a právě v sezoně 1981 na tomto motocyklu Jacques závodil s velmi dobrými výsledky. Dostal se čtyřikrát na pódium a celkově dokončil na pátém místě, což při velké dominanci italských strojů Minarelli a záplavě dalších italských motocyklů MBA nebyl špatný resultát. Něco málo odjel v tom roce také v kubatuře 250cc na motocyklu Yamaha a dvakrát dokončil na bodech. S Yamahou 250 pak pokračoval i v roce 1982, ale krom čtvrtého místa ve španělské Jaramě k ničemu zásadnímu nedošlo.

Rok 1983 a Jacques zaznamenal několik dalších solidních výsledků na Yamaze. To už jeho krajané Thierry Espié a Christian Estrosi třetím rokem jezdecky realizovali čerstvý francouzský projekt v kubatuře 250ccm - Pernod. Šlo o dvoutaktní dvouválec. Nebyl to zázračný stroj, ale špatně na tom opravdu nebyli, když dokázali v sezoně 1982 zajet jednou pole-position a jednou nejrychlejší kolo závodu a v závěru sezony získali i pódium. Krátce po polovině sezony 83 se do Pernodu dostal Bolle, protože jejich smluvní jezdec Estrosi měl před VC Jugoslávie v Rijece zdravotní problémy (závratě) a v roli náhradníka tam Bolle získal 6. místo.  Po dalších dvou neúspěšných závodech (Assen,Spa) přišel zlatý moment pro Jacquese, resp. značku Pernod v Silverstonu, kde po velké bitvě poprvé zvítězil v MS třídy 250ccm francouzský motocykl. Pět jezdců se naskládalo v cíli do jedné sekundy a pódium bylo kompletně obsazeno francouzskými závodníky: 1. Bolle, 2. Espié, 3. Sarron, což se Francouzům nepovedlo nikdy předtím, ani nikdy poté v žádné z vypisovaných kubatur GP. Silverstone 1983 ve 250ccm patří do zlatého fondu francouzské motocyklové historie.

O výjimečnosti úspěchu Pernodu v Grand Prix Velké Británie 1983 svědčí sezona 1984. V ní se už Bolle nedostal v žádném závodě ani do první pětky. Na konci sezony 1984 v kvalifikaci na VC San Marina v Mugellu těžce havaruje (zranění hlavy a zlomená pravá noha) a kariéra končí. K zániku značky Pernod dochází rok poté.

Ještě před jeho premiérou v závodech MS byl v roce 1978 ve věku 19 let (!) zvolen ředitelem motocyklového klubu v Lesigny - Moto Club de Lesigny u Paříže. V 80. letech klub vybudoval dvoukilometrový okruh Carole, který nahradil nebezpečný pařížský městský okruh Rungis ze 70. let. Zde se od r. 1985 až dodnes pořádají pravidelně závody seriálu mistrovství Francie. Členy motoklubu jsou i Olivier Jacque a Randy de Puniet a zásluhu na tom všem má právě Bolle, který převzal klub ve špatném stavu, dokázal povznést a řídí tuto organizaci dodnes.

Jacques Bolle byl minulý rok jmenován prezidentem francouzské motocyklové federace - FFM, kde byl od r. 2004 vice-prezidentem. Podporuje francouzský tým FFM Honda Grand Prix, který působí v MS od roku 2001, ale nejsou úspěchy. Francouzský motocyklový sport není v jednoduché pozici, ve čtvrtlitrech už několik let nemají špičkového jezdce, v MotoGP je podobná situace.

Žije v oblasti Seine-et-Merne, což je příměstská část Paříže. Je rovněž dvojnásobným mistrem Francie z let 1981 (125cc) a 1982 (250cc). Dnes, 1. února, se dožívá 50 let.

Souhrn ze závodu GP v Silverstonu třídy 250cc z roku 1983 zde:

http://cz.youtube.com/watch?v=cP9CTqwuEKs

Bolle jede na motocyklu č. 32, který je na zadní části žlutý.

Zdroj: Marek Zuborňák