Série IndyCar má za sebou nejslavnější z nejslavnějších – Indianapolis 500. Ve stejný den se jela i velká cena Monaka v rámci závodů Formule 1. Pro zasvěcenější fanoušky připomeňme, že v ten stejný den byl odstartován i nejdelší závod série NASCAR Coca-Cola 600. Na programu tedy byly tři velmi důležité závody v rámci zmiňovaných sérií.

Poohlédněme se jak to vypadalo na „open-wheel-ových“ bojištích.

Již mnohokrát byla série IndyCar a Formule1 srovnávána. Ať už z hlediska maximálních rychlostí, akcelerace či technologie. Tradičně koncem května je tedy velká příležitost srovnání obou soutěží v jeden den.

Zatímco na Indy 500 se bojovalo týdny před zelenou vlajkou, velká cena Monaka není předcházena nijak odlišným ceremoniálem kvalifikací či tréninků. Možná nedůležitá odlišnost, i tak by se ale dalo říci – Indy 500 je pravděpodobněji o stupínek výše.

Oba závody měli více než klasický průběh. V Monaku byla skvělá atmosféra po celý víkend, mezi diváky byli i členové královské rodiny. Městské závody byly, jsou a budou vždy atraktivní – a pokud jde o Monte Carlo, je velká prestiž se na takový závod přijet jen podívat. I když není závod nikterak bodově nad-ceněn, má svojí historickou hodnotu i společenský význam.

Indianapolis 500 je na druhé straně pohádka z jiného světa. Z jiného světa, protože se jede na trati oválového tvaru. Fakt, který leží v žaludku nejednomu fandovi – v Evropě. Indy 500 se na starém kontinentě zdaleka netěší takové pozornosti jako zmiňovaná GP Monaka.

Ať už přišlo na závod v Indy či Monaku kolik chtělo lidí (na pětistovku se jich shromáždí údajně kolem 400 000), nás samozřejmě zajímá závodění jako takové.

Na start se vedle sebe postavily tři vozy, záležitost páchaná pouze v Indy. Castroneves, Briscoe a Franchitti. V Monaku pak Jenson Button a Kimi Raikkonen. Pravda, pánům za velkou louží se nepodařil start. I přes tuto klukovskou chybku jsme se dočkali něčeho, co ani z dálky nemůžeme srovnat s tím, co se dělo na jihu Francie.

Hned v první zatáčce se vyboural Marco Andretti a Mario Moraes. Během závodu se na prvním místě vystřídalo celkem sedm jezdců, viděli jsme velký požár na pit-lane. Během jedné z bouraček si jeden ze zúčastněných dokonce zlomil několik obratlů (Vitor Meira). K vidění byly vidět slzy i zlost na soupeře. Historický den byl stvrzen třetím vítězstvím Castronevese a neuvěřitelnou třetí příčkou Danici Patrick. Ve čtyřech odjetých závodech sezóny 2009 jsem oslavovali čtyři různé vítěze.

V Monaku se z prvního místa do „bojů“ pustil Jenson Button, který si dojel i pro vítězství – letos už páté z šesti startů. Stát se může cokoliv. Avšak historií poučení fanoušci nejspíše tuší, že se Button stanem dalším v řadě těch, kteří měli k dispozici lepší tým mechaniků než zbytek závodního pole – a získá tak titul. Na druhou stranu o tom F1 je.

Z dálky stejně znějící písnička, avšak pokaždé zahraná na jiné nástroje – není závod jako závod.

Pozn. Vitor Meira si stěžoval na bolest v zádech. Zranění není ale vážné. I když si bez-operační léčení vyžádá pár neděl, Meira bude v přádku.

Zdroj: Motorelax
Foto: IndyCar.com