Velká cena Austrálie původně nebyla součástí světového šampionátu, nicméně nemistrovský závod otevíral skutečnou sezónu. Jezdila na různých australských okruzích, ale nejčastěji v Albert Parku v Melbourne a to již od roku 1950. Poslední takový nemistrovský závod se jel v roce 1984.

Od roku 1985 se stala Velká cena Austrálie pevnou součástí oficiálního kalendáře šampionátu. Místo úvodního závodu sezónu, se Velká cena Austrálie naopak zapsala jako závěrečný závod. Jako lokalita byl vybrán městský okruh v Adelaide. Ačkoli okruh nebyl tak úzký jako Monako, byl vyhlášený náročností pro jezdce i pro techniku (konkrétně převodovky). V Adelaide se jezdilo až do roku 1995 a měl renomé nejlepšího městského okruhu na světě. Vyhlášená byla taktéž fantastická atmosféra.

Od roku 1993 začal prominentní podnikatel z Melbourne Ron Walker, současný ředitel Velké ceny Austrálie pracovat na tom, aby o pořádání závodu začalo ucházet Melbourne. Koncem roku 1993 bylo skutečně oznámeno, že se započne s rekonstrukcí okruhu v Albert Parku v Melbourne. Tamtéž se Velká cena Austrálie přesunula od roku 1996. Spolu s tím se změnila pozice závodu v kalendáři, z Austrálie se stal zahajovací závod sezóny.

Přesto nebyly začátky pořádání Velké ceny v Melbourne bez potíží. Proti rozhodnutí pořádat motoristické závody v Albert Parku se objevila série protestů od občanského sdružení "Save Albert Park" (Zachraňte Albert Park). Nakonec se podařilo dosáhnout konsenzu a sdružení uznalo ekonomický benefit plynoucí z pořádání závodu Formule 1. Albert Park se však proměňuje v závodní trať pouze jediný víkend v roce, žádné jiné motoristické závody se zde nepořádají.

Co se týče začátku éry Formule 1 v Melbourne, vyjádřil se k této před časem Bernie Ecclestone. Pronesl tehdy památnou větu, že smlouva o pořádání Velké ceny Austrálie v Melbourne byla dojednána a podepsána za 10 minut. Jedním z důvodů bylo, že Melbourne se zároveň v roce 1996 ucházelo o pořádání Olympijských her, ale neúspěšně. Potřebnou prestiž však městu mohla přinést právě Velká cena Austrálie.

Albert Park je snadno dostupný z obchodní čtvrti centra Melbourne a dodnes je domovem Velké ceny Austrálie. Okruh nabízí 16 zatáček a měří 5,3 km. Trať byla přebudována tak, aby využívala a pospojoval veřejné silnice v parku. Jeho charakteristika se dá srovnat pouze s jedinou další městskou tratí, která se prezentuje ve Formuli 1 a to Okruhem Gillese Villeneuva v Montrealu v Kanadě.

Reklamní slogan pro první Velkou cenu v Melbourne zněl: "Melbourne - Jak skvělé místo pro závod." Divácká účast na debutujícím závodě byla 401 000 diváků a dodnes zůstává rekordem této akce. Melbourne navíc získalo ocenění od konstruktérů Formule 1 za nejlepší organizaci Velké ceny v letech 1996 a 1997.

Albert Park si uchoval až do současnosti statut prvního závodu sezóny s jedinou výjimkou předloni, kde sezónu zahajovala Velká cena Bahrajnu. Díky této poctě zažil Albert Park debut většiny nejúspěsnějších jezdců poslední dekády. Při prvním závodě v Albert Parku v roce 1996 debutoval pozdější šampion (1997)Jacques Villeneuve a stal se zároveň jedním ze tří jezdců, kteří získali hned v prvním závodě sezóny pole position. Mezi další jména jezdců, která v Albert Parku začínali keriéru v F1 jsou dvojnásobný šampion Fernando Alonso, úřadující šampion Kimi Räikkönen, loňský vice mistr Lewis Hamilton, Juan Pablo Montoya nebo Mark Webber.

Co se týče posledního vývoje a budoucnosti Velké ceny Austrálie, Bernie Ecclestone se snaží přesvědčit pořadatele, aby se Velká cena Austrálie jela jako noční závod. Naopak pořadatelé nabízí jako největší ústupek posounout start o tři hodiny na pozdější dobu. Ecclestone však dává najevo, že jediný způsob jak udržet Velkou cenu Austrálie v kalendáři, je noční závod. Jak se situace vyvine budeme dále sledovat.

Na závěr něco z historických tabulek.

Přehled vítězů a míst konání Velké ceny Austrálie 

	Vítěz	Rok	Datum	Okruh	Délka	Kol	Délka	Čas	Prům.rychl.
	Raikkonen	2007	18.3.	Melbourne	5303	58	307,574	1:25´28,770	215,893
	Alonso	2006	2.4.	Melbourne	5303	57	302,271	1:34´27,870	191,990
	Fisichella	2005	6.3.	Melbourne	5303	57	302,271	1:24´17,336	215,167
	M.Schumacher	2004	7.3.	Melbourne	5303	58	307,574	1:24´15,757	219,011
	Coulthard	2003	8.3.	Melbourne	5303	58	307,574	1:34´42,124	194,868
	M.Schumacher	2002	3.3.	Melbourne	5303	58	307,574	1:35´36,792	193,011
	M.Schumacher	2001	4.3.	Melbourne	5303	58	307,574	1:38´26,533	187,465
	M.Schumacher	2000	12.3.	Melbourne	5303	58	307,574	1:34´01,987	196,255
	Eddie Irvine	1999	7.3.	Melbourne	5303	57	302,271	1:35´01,659	190,852
	Mika Hakkinen	1998	8.3.	Melbourne	5303	58	307,574	1:31´45,996	201,102
	Coulthard	1997	9.3.	Melbourne	5302	58	307,516	1:30´28,718	203,926
	Damon Hill	1996	10.3.	Melbourne	5302	58	307,516	1:32´50,491	198,736
	Damon Hill	1995	12.11.	Adelaide	3780	81	306,180	1:49´15,946	180,226
	Nigel Mansell	1994	13.11.	Adelaide	3780	81	306,180	1:47´51,480	170,324
	Ayrton Senna	1993	7.11.	Adelaide	3780	79	298,620	1:43´27,476	173,183
	Gerhard Berger	1992	8.11.	Adelaide	3780	81	306,180	1:46´54,786	171,829
	Ayrton Senna	1991	3.11.	Adelaide	3780	14	52,920	24´34,899	129,170
	Piquet	1990	4.11.	Adelaide	3780	81	306,180	1:49´44,570	167,399
	Thierry Boutsen	1989	5.11.	Adelaide	3780	70	264,600	2:00´17,421	131,981
	Alain Prost	1988	13.11.	Adelaide	3780	82	309,960	1:53´14,676	164,225
	Gerhard Berger	1987	15.11.	Adelaide	3780	82	309,960	1:52´56,144	164,674
	Alain Prost	1986	26.10.	Adelaide	3780	82	309,960	1:54´20,388	162,652
	Keke Rosberg	1985	3.11.	Adelaide	3780	82	309,960	2:00´40,473	154,114

Přehled nejrychlejších kol a vozů Velké ceny Austrálie

	Jezdec	Year	Time	Kmh	Driver	Car [chassis]/engine
	Raikkonen	2007	1´25,235	223,978	Kimi Raikkonen	Ferrari F2007 [261]/Ferrari 056 2,4 V8
	Raikkonen	2006	1´26,045	221,869	Kimi Raikkonen	McLaren MP4/21 [02]/Mercedes FO108S 2,4 V8
	Alonso	2005	1´25,683	222,807	Fernando Alonso	Renault R25 [04]/Renault RS25 3,0 V10
	M.Schumacher	2004	1´24,125	226,933	Michael Schumacher	Ferrari F2004 [234]/Ferrari 053 3,0 V10
	Raikkonen	2003	1´27,724	217,614	Kimi Raikkonen	McLaren MP4/17D [09]/Mercedes FO110M 3,0 V10
	Raikkonen	2002	1´28´541	215,615	Kimi Raikkonen	McLaren MP4/17 [03]/Mercedes FO110M 3,0 V10
	M.Schumacher	2001	1´28´214	216,415	Michael Schumacher	Ferrari F2001 [208]/Ferrari 050 3,0 V10
	Barrichello	2000	1´31,481	208,686	Rubens Barrichello	Ferrari F1-2000 [199]/Ferrari 049 3,0 V10
	M.Schumacher	1999	1´32,112	207,256	Michael Schumacher	Ferrari F399 [191]/Ferrari 048 3,0 V10
	Mika Hakkinen	1998	1´31,649	208,303	Mika Hakkinen	McLaren MP4/13/Mercedes PO 110G 3,0 V10
	Heinz-Harald Frentzen	1997	1´30:585	210,710	Heinz-Harald Frentzen	Williams FW19 [03]/Renault RS9 3,0 V10
	Villeneuve	1996	1´33:421	204,313	Jacques Villeneuve	Williams FW18 [02]/Renault RS8 3,0 V10
	Damon Hill	1995	1´17,943	174,589	Damon Hill	Williams FW17 [06]/Renault RS7 3,0 V10
	M.Schumacher	1994	1´17,140	176,407	Michael Schumacher	Benetton B194 [08]/Ford Zetec-R 3,5 V8
	Damon Hill	1993	1´15,381	180,523	Damon Hill	Williams FW15C [07]/Renault RS5 3,5 V10
	M.Schumacher	1992	1´16,078	178,869	Michael Schumacher	Benetton B192 [08]/Ford HB 3,5 V8
	Gerhard Berger	1991	1´41,141	134,545	Gerhard Berger	McLaren MP4/6 [09]/Honda RA121E 3,5 V12
	Nigel Mansell	1990	1´18,203	174,009	Nigel Mansell	Ferrari F1-90-2 [120]/Ferrari 037 3,5 V12
	Satoru Nakajima	1989	1´38,480	138,180	Satoru Nakajima	Lotus 101 [01]/Judd CV 3,5 V8
	Alain Prost	1988	1´21,216	167,553	Alain Prost	McLaren MP4/4 [06]/Honda RA168E 1,5 V6T
	Gerhard Berger	1987	1´20,416	169,220	Gerhard Berger	Ferrari F1-87 [098]/Ferrari 033 1,5 V6T
	Piquet	1986	1´20,787	168,443	Nelson Piquet	Williams FW11 [05]/Honda RA166E 1,5 V6T
	Keke Rosberg	1985	1´23,758	162,468	Keke Rosberg	Williams FW10 [07]/Honda RA163E 1,5 V6T

Zdroj: www.wikipedia.org, www.formula1.com, www.allf1info.com
Foto: AT&T Williams