Hans Joachim Stuck slaví šedesátiny!
Co napsat o kariéře tohoto opomíjeného jezdce? Smůla a špatná rozhodnutí, tak by se dala shrnout v kostce kariéra Hanse Joachima Stucka....
Hans Joachim Stuck se narodil 1. ledna roku 1951 v Grainau. Jeho otec Hans Stuck se proslavil v předválečných letech, kdy soupeřil (a porážel je) s takovými jezdci, jakými byli Tazio Nuvolari, Rudolf Caracciola nebo Bernd Rosemeyer. A tak nebylo divu, že i jeho syn si zvolil kariéru závodníka. Začal na motokárách, později závodil v malém BMW. Po několika závodech dostává závodní licenci a účastní se evropského šampionátu cestovních vozů, opět s BMW. Snažil se jet i čtyřiadvacetihodinovku na Nürburgringu. Psal se rok 1969. Vedl si natolik dobře, že si jej na příští sezonu zajistila automobilka Ford. Hans dostal za týmového kolegu Jocehna Masse, a spolu vyhráli v roce 1972 čtyřiadvacetihodinovku ve Spa.
Tento úspěch mu zajistil místo nejen v F2, ale dokonce i ve Formuli 1! V obou sériích závodil za tým March. V sérii F2 se mu daří a až do posledního závodu bojoval s Patrickem Depaillerem o titul, ale Francouz byl nakonec úpěšnější. I tak se však mohl chlubit čtyřmi výhrami v tomto šampionátu. V F1 se mu dařilo méně, přesto však zaujal pátým místem v Kyalami a čtvrtým místem v Jaramě. Tým hodnotil jeho výkony dobře, a tak mu nabídl místo v týmu místo Lelly Lombardiové, které se moc dobře nevedlo. Hans však místo odmítl, chtěl pokračovat v F2 a navíc kývl na nabídku BMW, které se tehdy účastnilo americké série IMSA.
Hansovi se v F2 nedaří, vyhrál jen dvakrát, a tak se v půlce sezony 1975 objevuje v týmu March místo Lelly Lombardiové. Sice neboduje ani v jednom závodě, ale ukáže dobré kvalifikační výkony, např. V Rakousku se kvalifikoval čtvrtý. Bohužel v děštěm zmáčeném závodě se nedokázal na trati udržet déle než deset kol. Jediným závodem, který v neúplné sezoně dokončil, byla GP USA, kde dojel osmý. Tým March s ním však počítal i v roce 1976.
I přesto, že March nepatřil ke špičce (hlavně co se týče spolehlivosti), Hans a jeho kolega Ronnie Peterson dokázali konkurovat mnohem lepším vozům. Hans vybojoval dvě čtvrtá a jedno páté místo. V lepších výsledcích mu zabránila technika, neboť mu jeho vůz sedmkrát vypověděl službu. Třikrát odstoupil po vlastní chybě, takže z patnácti závodů sezony dokončil jen pět a posbíral 8 bodů. Peterson na tom nebyl o mnoho lépe, nastřádal jen o dva body více než Hans. Jelikož měl Hans stále ještě platnou smlouvu s Marchem, mohl si klást cíle do sezony 1977.
Nezačala nejlépe, protože March neměl hotový nový vůz, a tak tým musel dva první podniky vynechat. Ale mezitím se začaly dít věci. V Brazílii zahynul při leteckém neštěstí pilto týmu Brabham Carlos Pace a tým rychle hledal náhradu. Při GP Jižní Afriky sice ještě Hans seděl v Marchu (nedojel), ale v dalším závodě už zaujal místo v Brabhamu. Situaci neměl lehkou, neboť zaujal místo po velmi talentovaném jezdci. Jeho výkony v kvalifikacích nebyly valné (většinou druhá desítka), alespoň co se týče první poloviny sezony. Bodoval jen dvěma šestými místy, což nebyly nijak oslnivé výsledky. Jakmile si však zvykl na vůz, začal podávat skvělé výkony a kolegu Watsona dokonale zastínil.
Zlom přišel v GP Velké Británie, kde se kvalifikoval sedmý, v cíli však dojel na pátém místě. V GP Německa se kvalifikoval jako pátý a do cíle dojel za jásotu německých fanoušků jako třetí, stejný výsledek předvedl i v Rakousku. V Zandvoortu skončil jen těsně za body na sedmém místě a na Monze jezdil dlouho na pátém místě, bohužel mu explodoval motor. Na Watkins Glenu se kvalifikoval jako druhý, do deštivého závodu vyrazil nejlépe a vedl. Bohužel ve 14. kole dostal smyk a svůj vůz poslal do svodidel. V dalším závodě cíl neviděl a v GP Japonska skončil sedmý. I přesto, že porazil týmového kolegu Watsona, nenabídl mu tým další smlouvu, neboť do Brabhamu přicházel z Ferrari „vyhoštěný“ Niki Lauda. John Watson si místo udržel jen díky smlouvě, a tak černý Petr zůstal Stuckovi. Ten měl na rok 1978 hned několik nabídek. Nejlepší se jevila nabídka Kena Tyrrella a už už to vypadalo, že Hans zakotví právě v tomto týmu, jenže na poslední chvíli dal Tyrrell přednost Didieru Pironimu. Hans jednal ještě s ATS, ani tam však nepochodil, odmítl nabídku Franka Williamse (později tohoto rozhodnutí velmi litoval), a tak se upsal stáji Shadow.
Dalo by se říci, že to bylo asi nejhorší možné rozhodnutí. Hans a tým se sezonou vyloženě protrápili. Jedinou útěchou bylo páté místo v GP Velké Británie, ovšem to stěží mohlo být pokládáno za úspěch, jelikož do cíle se přišouralo jen devět vozů... V celé sezoně dokončil Hans pouze čtyři závody, a tak nebylo divu, že se po sezoně s týmem rozloučil a zamířil do své poslední štace v F1, do ATS.
Moc si ovšem nepomohl, „átéesko“ bylo v podstatě tím samým, čím byl Shadow. Pomalý nespolehlivý vůz nedával Hansovi žádné šance na nějaký dobrý výsledek. Až v posledním závodě sezony ve Watkins Glenu se na něj usmálo štěstí a dojel na pátém místě. Stejně jako loni ve Velké Británii to však nebylo výkonem jeho vozu, nýbrž tím, že se do cíle závodu dostalo pouze šest vozů. Na vítězného Gillese Villenueva ztratil minutu a čtyřicetjedna vteřin... Tento závod byl pro Hanse Joachima Stucka tím posledním v kariéře pilota F1. Ale přilbu na hřebík nepověsil.
Už o rok pozdějíi závodil v mistrovství světa cestovních vozů v BMW, o rok později s vozem téže značky vyhrál 1000 km na Nürburgringu. V roce 1983 dostal možnost závodit v týmu Brown Motorsport ve třídě prototypů. Předvedl dobré výkony, a o rok později vyhrál 1000 km v Imole. V roce 1985 dostal nabídku továrního vozu Porsche 956 v barvách týmu Rothmans. Spolu s Derekem Bellem vyhráli několik závodů a stali se mistry světa. O rok později spolu vyhráli i slavnou dvacetičtyřhodinovku Le Mans. O rok později tento úspěch zopakoval, tentokrát v týmu Joest. V roce 1988 měl na dosah třetí vítězství, ale nakonec skončil druhý, o tři minuty za nepřekonatelným Jaguarem XJR9 posádky Lammers-Dumfries-Wallace. Dalším jeho úspěchem bylo vítězství v šampionátu DTM s týmem Audi v roce 1990. Během své kariéry neustále střídal kokpit cestovních vozů s prototypy. Pomáhal s přípravou vozu Porsche GT1 na závod Le Mans. V roce 1997 si zkusil i šampionát GT1, o dva roky později se přesunul ALMS, kde ve třídě GT proháněl BMW až do roku 2003. Poté se přestěhoval se do Rakouska, a pracoval jako komentátor přenosů Fomule 1. Ale závodit nepřestal, v roce 2004 vyhrál čtyřiadvacetihodinovku na Nürburgringu.....
Hans Joachim Stuck v číslech:
Narozen 1. ledna 1951 v Grainau (Německo)
První závod 13. ledna 1974, Buenos Aires (nedojel)
Bez vítězství, nejlepší výsledek: dvě třetí místa v GP Německa a GP Rakouska 1977
Počet umístění na pódiu: 2
Získané body: 29
Týmy: March, Brabham, Shadow, ATS
Facebook
Delicious
Když Carlos Alberto Reutemann vstoupil v roce 1972 do kolotoče Formule 1, celá Argentina jej považovala za nástupce Juana Manuela Fangia či José Froilán Gonzálese. Netušili, že talentovaný jezdec tyto naděje nikdy nenaplní.








