jméno: heslo: | Registrovat
  formule1.phorum.cz www.motormix.cz www.terlickyokruh.nolimit.cz www.maxpowerleague.cz www.gptours.cz
 
 
Pneumatikářské firmy v F1 (2. část)
 
Historie - Martin Lučný - 8.12.2008

 

Englebert

Stejně jako Dunlop i tato belgická firma působila v F1 hned zpočátku. V prvním roce, kdy tyto pneumatiky používaly vozy Simca, se však kromě jednoho čtvrtého místa žádného úspěchu nedočkala.

V roce 1951, stále se Simcou, byla největšími úspěchy dvě šestá místa.
O rok později začal tyto pneumatiky používat i tým Gordini a Charles de Tornaco na svém soukromém Ferrari. Jean Behra sice dojel s vozem Gordini jednou třetí, ale to bylo všechno. Ani další tři sezony úspěch nepřinesly. Zlom přinesl rok 1955, kdy tyto pneumatiky začalo používat Ferrari.

V tomto roce kraloval Mercedes s Juanem Manuelem Fangiem, i tak se však Ferrari dočkalo úspěchů společně s Engelbertem. Hned v prvním závodě získal José Froilan Gonzáles pole-position a v závodě skončil druhý, před stájovým kolegou Giuseppe Farinou. V Monaku za Ferrari zvítězil Maurice Trintingant a zajistil tak první vítězství pro tyto belgické pneumatiky. Farina a Castellotti pak přidali ve zbytku sezony ještě dvě třetí místa.

V roce 1956, se Englebert podílel na triumfech značky Ferrari a dopomohl Fangiovi k zisku titulu. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Petera Collinse, jenž Fangiovi přenechal svůj vůz v rozhodujícím závodě. Vozy Ferrari vyhrály pět závodů v sezoně. Zajímavostí bylo, že přes tyto úspěchy zůstalo Ferrari jedinou značkou, která v příští sezoně pokračovala s pneumatikami Engelbert.

V roce 1957 rudé vozy nevyhrály ani jeden závod, i tak se však podívaly alespoň na stupně vítězů. Čtyřikrát dojely na třetím místě a dvakrát na druhém.
V další sezoně bylo Ferrari opět na vrcholu a Mike Hawthorn se po urputné bitvě se Stirlingem Mossem stal mistrem světa, i když vyhrál jen jednou. Další vítězství zajistil Peter Collins. Celkově tak Ferrari vyhrálo dva závody, sedmkrát skončilo druhé a pětkrát bylo na třetím místě. Ferrari si na podobný triumf muselo počkat tři roky, ale pro pneumatiky Englebert to byla poslední sezona v F1, i přesto, že prokázaly své kvality.

Vozy s pneumatikami Engelbert vybojovaly 8 vítězství, 11 pole-position, 12 nejrychlejších kol a 269 bodů.
 

Pneumatiky Engelbert používaly vozy: Ferrari (138 GP), Gordini (101 GP), Simca Gordini (28 GP), Connaught (5 GP), Veritas (2 GP), Talbot Lago, Bugatti, AFM (všichni 1 GP).

Firestone

Také Firestone začal v F1 působit od roku 1950. Působil však jen při GP USA v Indianapolisu, která se do roku 1960 započítávala do F1.

To opravdové působení v F1 začalo až v roce 1966. Tyto pneumatiky začalo používat Ferrari, McLaren, Cooper a také Lotus.  Hned tato první sezona přinesla úspěch, když vozy s těmito pneumatikami vyhrály tři závody, třikrát skončily na druhém místě a dvakrát na místě třetím. První vítězství těmto pneumatikám zajistil John Surtees na Ferrari.

I v příští sezoně se vozům s firestony dařilo. Celkem skončily jedenáctkrát na pódiu a z toho šestkrát na stupínku nejvyšším. Na těchto pneumatikách také začala závodit Honda.

V roce 1967 se stal mistrem světa Graham Hill na Lotusu a tyto pneumatiky si tak mohly k dalším šesti vítězstvím připsat také titul mistra světa.

V roce 1969 přišel útlum, když začal kralovat Jackie Stewart s Matrou na dunlopech. Za sezonu vyhrály vozy s firestony pouze dvakrát, třikrát skončily na druhém místě a třikrát na místě třetím.

V roce 1970 se však znovu podílely na zisku titulu mistra světa, když jej posmrtně získal Jochen Rindt na Lotusu. V této sezoně tyto pneumatiky triumfovaly desetkrát.

V roce 1971 se jako by opakoval rok 1969. Ferrari ani Lotus na tom nebyly zrovna nejlépe a dvě vítězství Ferrari a žádné Lotusu tomu dávají za pravdu.  Další dvě vítězství přidal tým BRM, který na začátku sezony přešel na tyto americké pneumatiky.

Návrat na výsluní zajistil Firestonu znovu Lotus, tentokrát s Emersonem Fittipaldim, který vyhrál pět závodů a stal se mistrem světa. Do toho ještě vyhráli Jacky Ickx za Ferrari a Jean-Pierre Beltoise za BRM po jednom závodě. To však byl poslední úspěch.

Rok 1973 byl první, kdy se začal v F1 panovat Goodyear. Na Firestony zbyly jen slabé týmy, i když v prvním závodě sezony stál Niki Lauda s BRM na pole-position, skončil nakonec až sedmý. Nejlepším výsledkem bylo třetí místo Carlose Paceho s vozem Surtees na Österreichringu.

V roce 1974 se firestony dočkaly posledního pódia, díky druhému místu Jean-Pierre Beltoise.

Firestone ještě v roce 1975 dodával pneumatiky stáji Maki, ta však byla naprosto katastrofální, a tak byl rok 1975 pro firestony posledním v F1.

Vozy s těmito pneumatikami vybojovaly
49 vítězství, 60 pole-position, 53 nejrychlejších kol, a 783 bodů.

Firestony používali: 
Lotus (122 GP), BRM (174 GP), Ferrari (149 GP), Surtees (129 GP), March (120 GP), Cooper (52 GP), Iso-Marlboro (50 GP), Brabham (37 GP), Lola (27 GP), Honda (23 GP), Ensign (12 GP), Tecno (10 GP), McLaren (8 GP), Trojan (6 GP), Maserati (4 GP), Token (3 GP), LDS, Hesketh, Maki, Parnelli (všichni 2 GP),  Eagle, Tyrrell, Amon (všichni  1 GP).
Neuvádím jména týmů v letech 1950 až 1960.

Goodyear

Tato zatím nejúspěšnější značka pneumatik v F1 zahájila své účinkování v roce 1964. Portugalec Mario Araujo de Cabral je použil na svém voze A-T-S, ale už v 19. kole odstoupil. Premiéra tedy dopadla neslavně, ovšem už v roce 1965 se dostavily první úspěchy. Goodeyary totiž začal používat tým Brabham a Honda.
První pódium vybojoval Dan Gurney v Zandvoortu, když dojel třetí. Hned v dalším závodě na Nürburgringu a Monze se mu tento výsledek podařilo zopakovat. Ve Watkins Glenu dojel Jack Brabham na druhém a jeho kolega Dan Gurney na třetím místě. A v Mexiku se podařilo Richie Gintherovi vyhrát poprvé nejen pro Hondu, ale také pro Goodyear.  Druhým místem završil tento úspěch Dan Gurney.

Rok 1966 byl rokem Jacka Brabhama. Díky čtyřem vítězstvím a jednomu druhému místu se stal mistrem světa. Goodyear tak poprvé zastínil svého rivala Firestone.
V roce 1967 přešel na goodyeary McLaren a BRM. Znovu však triumfoval tým Brabham, tentokrát to však byl Denny Hulme, kdo získal titul mistra světa. Vozy s goodyeary vyhrály pět závodů, osmkrát získaly druhé místo, a pětkrát třetí místo.

V roce 1968 se už takový úspěch nepodařilo zopakovat. Goodyeary vyhrály pouze třikrát, a to na vozech McLaren. To se opakovalo i v roce 1969, jen s tím rozdílem, že dva závody vyhrál Jacky Ickx na Brabhamu a jeden závod Denny Hulme na McLarenu.

Rok 1970 byl pro Goodyear menším neúspěchem. Sice vozy s těmito pneumatikami byly třináckrát na pódiu, ale jen jednou zvítězily. Bylo to hned na začátku sezony v Kyalami, kde vyhrál Jack Brabham.

V roce 1971 začal goodyeary používat i Tyrrell. Jackie Stewart s tímto vozem sezonu naprosto ovládl a stal se mistrem světa. Tyrrelly vyhrály sedm závodů a Goodyear byl opět na vítězné vlně, kterou přerušil jen úspěch Emersona Fittipaldiho v roce 1972.

Od roku 1973 začaly vozy s těmito pneumatikami vítězit. V roce 1974 přešlo na goodyeary i Ferrari a v roce 1975 už tyto pneumatiky používaly, až na Maki, všechny týmy. Tato nadvláda trvala do roku 1977, kdy se na scéně poprvé objevil Michelin. Ten však dodával zpočátku pneumatiky jen Renaultu. Ovšem v roce 1978 na Micheliny přestoupilo Ferrari, a tak se pneumatikářský souboj rozhořel nanovo.

Sezonu 1978 však zcela jasně opanovaly Lotusy Maria Andrettiho a  Ronnie Petersona, když  na goodyearech vyhrály osm závodů. Andretti se suverénně stal mistrem světa.

V roce 1979 však zas kralovaly vozy Ferrari na michelinech, když jezdci Jody Scheckter a Gilles Villeneuve vyhráli šest závodů. Mistrem světa se stal Jody Scheckter. Ovšem i Goodyear se mohl pochlubit čtyřmi vítězstvími díky Alanu Jonesovi na Williamsu.

A právě tento Australan s Williamsem triumfoval v roce 1980 na pneumatikách Goodyear. Vozy s těmito pneumatikami vyhrály celkem jedenáct závodů.

V roce 1981 se do souboje Michelinu a Goodyearu připojil další pneumatikářský gigant, Pirelli. Ten však hrál druhé housle. Tuto sezonu opět vyhrál titul mistra světa vůz s goodyeary, když se jím stal Nelson Piquet na Brabhamu a druhý skončil Carlos Reutemann s Williamsem. Williams získal jen titul v Poháru konstruktérů. V tomto roce už micheliny začal používat kromě Williamsu i McLaren.

V dalším roce sezonu ovládly vozy s goodyeary, když Williams přešel opět na tuto značku, a Keke Rosberg získal titul mistra světa a Ferrari Pohár konstruktérů.

Ale v další sezoně to byly vozy s michelinkami, kdo se pral o titul. Brabham totiž opustil pneumatiky Goodyear a přešel na značku Michelin. Souboj Piqueta a Prosta dopadl lépe pro Brazilce, hlavně díky spolehlivosti jeho Brabhamu. Pohár konstruktérů však opět vyhrálo Ferrari, které se v roce 1982 vrátilo k pneumatikám Goodyear.

Sezonu 1984 už ovládly vozy McLaren, jež zcela deklasovaly konkurenci a Niki Lauda a Alain Prost většinu sezony bojovali jen mezi sebou. Jediné vítězství goodyearu přivezl Keke Rosberg.

Michelin se však rozhodl po tomto úspěchu z F1 stáhnout a o rok později jej následoval i Renault.

Goodyear tak od roku jasně dominoval, pneumatiky Pirelli zaznamenaly jen pár dílčích úspěchů a v roce 1991 ukončily své působení v F1.

Kralování Goodyearu skončilo až v roce 1998, kdy jej pokořil japonský Bridgestone. Bylo to poprvé od roku 1984. Vozy s goodyeary vyhrály v sezoně 1998 jen sedmkrát, navíc pneumatika rozhodla o titulu mistra světa, když v rozhodujícím závodě praskla na Ferrari Michaela Schumachera.

Goodyear se po této sezoně z F1 rozloučil, když bylo jasné, že FIA drážkované pneumatiky považuje za krok kupředu.

Vozy s pneumatikami Goodyear vybojovaly
368 vítězství, 358 pole-position, 361 nejrychlejších kol a získaly neuvěřitelných 9065 bodů.

Pneumatiky Goodyear používali:  McLaren (847 GP), Tyrrell (748 GP), Williams (673 GP), Ferrari (672 GP), Lotus (640 GP), Brabham (543 GP), Ligier (400 GP), Benetton (323 GP), March (320 GP), Arrows (317 GP),  Jordan (252 GP), Minardi (239 GP), Shadow (211 GP), Sauber (192 GP), Lola (186 GP), Footwork (172 GP), Surtees a Alfa Romeo (oba 95 GP), ATS (83 GP), Zakspeed (81 GP), Ensign (76 GP), BRM (75 GP), Copersucar (74 GP),  Hesketh (71 GP), Larrousse (63 GP), Leyton House (57 GP), Matra (56 GP), Wolf (52 GP), AGS (46 GP), Dallara (45 GP), Penske a Forti (oba  44 GP), Pacific (40 GP), Simtek a Osella (oba 37 GP), Eagle a Renault (oba 31 GP), Theodore a Venturi (oba 30 GP),Fondmetal a Fittipaldi (oba 25 GP), Onyx (23 GP), Cooper (22 GP), Rial a Honda (oba 20 GP), Hill (19 GP), Eurobrun (17 GP), Parnelli (14 GP),Merzario (10 GP), Coloni (9 GP), Eifelland March (8 GP), Spirit, Lamborghini a Boro (všichni 6 GP), Martini (4 GP),  LEC (3 GP), Belassi a Monteverdi (oba 2 GP), Rebaque, A-T-S, Politoys, Andrea Moda a Lyncar (všichni 1 GP).

Michelin

Tato francouzská firma vstoupila do F1 společně s Renaultem v roce 1977. V této sezoně stihli odjet pouze čtyři závody a ani jednou tento vůz cíl neviděl.
V roce 1978 se k Renaultu přidalo Ferrari a Michelin se tak velmi brzy dočkal prvního úspěchu. Ve druhém závodě sezony vyhrál na Ferrari Carlos Reutemann. Pak tento výsledek stihl zopakovat ještě třikrát a v závěru sezony ještě dokázal vyhrát jeho týmový kolega Gilles Villeneuve. První sezona s Ferrari se tedy mohla považovat za úspěšnou.

V dalším roce už Ferrari s Micheliny triumfovalo a díky Scheckterovým a Villeneuvovým šesti vítězstvím získalo oba dva tituly. Pro Michelin to byl v krátké době obrovský úspěch, navíc se po dvou letech zlepšil Renault.

V sezoně 1980 však hrály vozy s michelinkami až druhé housle. O tři první a jedno druhé místa se postarali jen jezdci Renaultu.

Pro rok 1981 se Michelin stal dodavatelem pro více než dva týmy, když na jejich pneumatiky přestoupil McLaren, Williams a několik dalších týmů. Carlos Reutemann na Williamsu bojoval až do samého závěru s Nelsonem Piquetem o titul mistra světa, v posledním závodě však nebodoval a Piquet se tak stal mistrem světa. Reutemann pro Williams a Michelin zajistil úspěch aspoň v podobě Poháru konstruktérů.

V sezoně 1982 zůstal michelinům věrný jen Renault a McLaren a několik menších týmů. I tak se však podařilo těmto vozům nasbírat osm vítězství, avšak oba tituly získaly vozy s goodyeary.

Rok 1983 byl ve znamení jezdců Michelinu a Prost díky nespolehlivému Renaultu prohrál titul o dva body s Piquetem. Pohár konstruktérů získalo Ferrari, které už jezdilo opět na goodyearech.

V sezoně 1984 McLaren a jeho jezdci rozdrtili konkurenci na prach a získali tak oba dva tituly. Bohužel Michelin se po této velmi úspěšné sezoně rozhodl z F1 odejít.

Návrat přišel až v roce 2001, když začal dodávat pneumatiky Williamsu, Benettonu (později Renault), Jaguaru, Minardi a Prostu. Návrat nebyl špatný, když jezdci Williamsu dokázali čtyřikrát zvítězit.

V dalším roce na tyto pneumatiky přešel i McLaren a nový tým Toyota. Bohužel tato sezona už pro vozy na michelinech tak úspěšná nebyla. Přinesla pouze jedno vítězství Ralfa Schumachera a Davida Coultharda.

V dalším roce se pral Kimi Raikkönen s Michalelem Schumacherem o titul, ale nakonec mu podlehl o dva body. I tak však vozy na michelinech vyhrály sedm závodů.

V roce 2004 jasně dominovalo Ferrari s bridgestony, a vozy na michelinech vyhrály jen tři závody.

V roce 2005 došlo ke změně pravidel a pneumatiky bylo zakázano měnit. Toto hloupé pravidlo více sedělo Michelinu, který měl zkušenosti z vytrvalostních závodů a kromě závodu v Indianapolisu, kde se z bezpečnostních důvodů vozy na michelinech stáhly ze závodu, vyhrály s přehledem všechny ostatní závody. Michelin pomohl Renaultu a Fernandu Alonsovi k oběma titulům a sám se tak po 21 letech vrátil na vrchol.

Po dramatické bitvě v roce 2006 se této dvojici podařilo úspěch zopakovat, ale poté byl ohlášen přechod na jednotné pneumatiky. V tendru byl vybrán Bridgestone a pro Michelin tak byla kapitola v F1 už podruhé uzavřena.

Vozy s pneumatikami Michelin vybojovaly
102 vítězství, 111 pole-position, 108 nejrychlejších kol a 3308,5 bodu.

Pneumatiky Michelin používali:  Renault (370 GP), McLaren (292 GP), Williams (186 GP), Toyota (137 GP), Jaguar (136 GP), Ferrari (119 GP), Ligier (116 GP), Alfa Romeo (91 GP), Brabham (75 GP), Red Bull (71 GP), BAR (68 GP), Minardi (62 GP), BMW Sauber, Honda, Sauber a Toro Rosso (všichni 36 GP), Prost a Benetton (34 GP), Osella (28 GP), Toleman (19 GP), Tyrrell (16 GP), Lotus (14 GP), Arrows (13 GP), Fittipaldi (10 GP), Ensign (8 GP), Theodore (6 GP), ATS (3 GP), March (2 GP).

Pirelli

Tato firma působila v F1 od zahájení šampionátu F1 a patřila mezi nejlepší v 50. letech. Pneumatiky dodával hned třem nejlepším týmům, Maserati, Alfě Romeo a Ferrari.

V první sezoně vyhrál titul mistra světa Giuseppe Farina na Alfě Romeo. Jezdci s těmito pneumatikami vyhráli všech šest závodů mimo GP USA.

V další sezoně se dominance Pirelli a Alfy Romeo znovu opakovala jen s tím rozdílem, že titul tentokrát vyhrál Juan Manuel Fangio. V roce 1952 opět triumfovaly pirellky, tentokráte však na voze Ferrari, které pilotoval Alberto Ascari. Ten sezoně naprosto dominoval a každý závod, v němž startoval, vyhrál.
Ascari úspěch vozů Ferrari zopakoval i v roce 1953 a Pirelli se už potřetí mohlo radovat z velkého úspěchu. Ten se opakoval i v roce 1954, kdy vozy s pirellkami vyhrály čtyři závody. Ale v této sezoně nastoupil ke čtyřem závodům i Mercedes s pneumatikami Continental a všechny je vyhrál.

V roce 1955 právě stříbrné šípy s Fangiem nenašly přemožitele a vozy s pirellkami ani jednou nevyhrály. Nejlepším výsledkem bylo jedno druhé a dvě třetí místa. Mercedes se však poté z F1 stáhl a spolu s ním i Continental.
Mezitím však Ferrari začalo spolupracovat s firmou Engelbert a firmě Pirelli zůstalo věrné jen Maserati a několik soukromníků. Britské týmy nelze počítat, neboť ty zatím nebyly konkurenceschopné. V sezoně 1956 vůz s pirellkami vyhrál jen dvakrát. Bylo to zásluhou Stirlinga Mosse, který bojoval o titul s Fangiem a tento boj prohrál. 

V další sezoně se Pirelli a Maserati vrátily na vrchol, když do Maserati přestoupil Fangio. Ten díky čtyřem vítězstvím a dvěma druhým místům získal titul mistra. Vozy s pirellkami vyhrály celkem sedm závodů.

V roce 1958 už bylo Maserati 250F zastaralým modelem, nejlepším výsledkem bylo dvakrát čtvrté místo, kterého dosáhl končící Fangio. Po této sezoně skončilo nejen Maserati, ale i Pirelli.

Návrat značky Pirelli přišel v roce 1981 v době, kdy mezi sebou soupeřily značky Michelin a Goodyear. Služeb Pirelli v roce 1981 využilo jen málo týmů. Šlo o Toleman, Arrows a jednoho závodu se s těmito pneumatikami zúčastnil i vůz Fittipaldi. Ani jeden vůz z těchto týmů se bodům nepřiblížil.

V roce 1982 se k Pirelli přidala Osella, Ensign a March. Největšího úspěchu v této sezoně dosáhl Jean-Pierre Jarier s Osellou, když dojel v Imole na čtvrtém místě. Bodoval ještě Chico Serra na voze Fittipaldi za šesté místo, a Marc Surer na Arrowsu, který dojel jednou pátý a dvakrát šestý.  Dvě šestá místa ještě přidal jeho stájový kolega Mauro Baldi.

Roku 1983 opustila pirellky většina týmů, zůstal jen Toleman, ale zato přibyl tým Lotus a RAM-March. Posledně jmenovaný tým byl spíše do počtu a body vozili jen jezdci Tolemanu a Lotusu. Lotus získal celkem dvanáct bodů, když jeho nejlepším výsledkem bylo třetí místo Nigela Mansella v GP Evropy. Toleman získal bodů deset a jeho nejlepším výsledkem byla dvě čtvrtá místa, o která se  postaral Derek Warwick.

V sezoně 1984 Toleman po dvou závodech pneumatiky Pirelli opustil a Lotus se s nimi rozloučil ještě před sezonou. Tyto pneumatiky teď používaly týmy, které bodovaly jen sporadicky. Za celou tuto sezonu se jim to povedlo jen pětkrát. Nejlepšího výsledku dosáhl Piercarlo Ghinzani s Osellou, když dojel v Detroitu pátý.

Do sezony 1985 vstoupily s pneumatikami Pirelli týmy Brabham a Ligier. Jenže Brabham už nebyl to, co býval, a i když se Piquet snažil, co to šlo, získal jen jedno vítězství a jedno druhé místo. Jezdci Ligieru přidali tři třetí a jedno druhé místo. Piquet i tak přivezl Pirelli vítězství po 28 letech.

V roce 1986 přidal další vítězství Gerhard Berger na Benettonu, když dokázal vyhrát GP Mexika. Hned na začátku sezony skončil na třetím místě Jacques Laffite na Ligieru a v Imole byl třetí také Berger. Pak přišlo zmíněné vítězství v Německu. To byly největší úspěchy v této sezoně. V sezonách 1987 a 1988 Pirelli chybělo, ale v roce 1989 se opět vrátilo.

V sezoně 1989 se sice Stefano Modenovi a Andrea de Cesarisovi podařilo dojet dvakrát třetí, ale jejich stroje na víc neměly. To už se účinkování Pirelli v F1 pomalu chýlilo ke konci.

V roce 1990 dokázal Jean ALesi ještě dojet dvakrát druhý s Tyrrellem, ale to byl jen výkřik do tmy. 

Rok 1991 byl pro Pirelli posledním v F1. Byla to škoda, neboť na tyto pneumatiky se vrátila sílící stáj Benetton. A právě vůz této stáje a Nelson Piquet přivezl těmto pneumatikám poslední vítězství.

Vozy s pneumatikami Pirelli
vybojovaly 44 vítězství, 47 pole-position, 51 nejrychlejších kola získali 238,5 bodu.

Pneumatiky Pirelli používali: Maserati (336 GP), Ferrari (161 GP), Brabham (144 GP), Osella (101 GP), Minardi (97 GP), Dallara (87 GP), Toleman (75 GP), Benetton (64 GP), Tyrrell a Ligier (oba 62 GP), Alfa Romeo (52 GP), RAM (51 GP), Vanwall (40 GP), Arrows (35 GP), Lotus (30 GP), March (22 GP), Spirit (17 GP), ATS (15 GP), Lancia (11 GP), Fittipaldi (10 GP), Ensign (8 GP), Connaught a OSCA (oba 6 GP), Coloni (5 GP), Maserati Milano (4 GP), RAM March (3 GP), Eurobrun, Zakspeed, AGS (2 GP), Klenk (1 GP).



 
 

Přidejte na : Facebook delicious Delicious
 
Nenalezen žádný článek
8.12.2008 18:59 - fujtajblik
fujtajblik
Zajímavé 2 články, teď už jen odstranit to kvantum hrubek 9-I . Vozy, týmy a pneumatiky jsou podle mě rod neživotný, takže ať dělaly cokoliv, na konci vždy s Y . :-P
Hamilton získal rekordní 6. vítězství ve Velké ceně BritánieLewis Hamilton pohodlně získal rekordní šesté vítězství ve Velké ceně Británie. Pomohl mu výjezd Safety Caru v polovině závodu. Na druhém místě skončil jeho hlavní soupeř v boji o titul, týmový kolega Valtteri Bottas. Sebastian Vettel a Max Verstappen měli kolizi.
14:04, 15.07.
13:53, 15.07.
13:33, 15.07.
22:43, 14.07.
21:52, 14.07.
18:08, 14.07.
18:46, 13.07.
17:55, 13.07.
13:41, 13.07.
13:40, 13.07.
20:51, 12.07.
20:28, 12.07.
14:17, 12.07.
13:57, 12.07.
13:23, 12.07.
19:22, 01.07.
16:48, 30.06.
18:22, 29.06.
13:40, 29.06.
18:25, 28.06.
16:04, 28.06.
18:19, 23.06.
16:52, 23.06.
18:51, 22.06.
13:30, 22.06.
18:13, 21.06.
14:41, 21.06.
10:55, 10.06.
10:09, 10.06.
21:43, 09.06.
Lotus - launch Ferrari - launchJosef Král testuje F1 HRT v Abu Dhabi
Představení VJM02 VJM02 - první výjezdPrezentace McLarenu 2009
TF109 Ferrari F60GP Monaka - pátek